... a bude hůř!

      

      

... a taky teda ještě dneska trávím čas venku a v kavárně. resp. to je v plánu. za chvíli vyrážím s indiánkou na inline směrem poříčí a taky asi polsko. // ten, kdo vymyslel v seminárce řádkování 1, a ne jednaapůl, mě pěkně sejří. ale tak musím to dodržet a už finišuju. ale deset stránek cucat z prstu něco, o čem sice něco vím, ale spoustu věcí mám nepodložených, to je docela frajeřina, ne? tak frajeřím. xxx takže, šlo nás v pátek hrozně moc do jednoho obchodu s kabelkama a botama a tak. a já měla na zádech krosnu a v ruce velkou kabelku, tak jsem se postavila doprostřed obchodu, abych způsobila co nejméně škody. nějaká dáma si tam zkoušela boty a na vodítku měla malého westíka. štěně. to bylo něco na můj mlýn. v ten moment mi bylo jedno, že ten obchod mi vlivem mého velkého batohu může klidně spadnout na hlavu. náklonnost byla oboustranná, jsme se s westíčkem ocicmávali a oňuchňávali. včera jsem šla na prochajdu s dorotkou a prostě si myslím, a nikdo mi to nevymluví, že psi stejné rasy se přeci musí poznat. takže když si to vykračoval po nábřečí samostatný westík, oba jsem je k sobě stále lákala. nicméně se ignorovali. takže se má teorie nepotvrdila, no. brek. jak jsem tak šla a přecházela jsem na přechodě před kruhákem u nás, tak najednou přijel tank, na něm seděl voják se samopalem a já si říkala, že je to sakra divný, když je 24. dubna. ten tank měl na tom kruháku fakt problém, nemohl se tam otočit, jel nahoru směrem k nemocnici a na dobrošov, prý se tam otevírala nějaká nová pevnost. nechtěla bych řídit tank. už kvůli tomu kruháku. xxx večer jsem měla srázek s macem a indiánečkou. nejdřív jsme s indiánkou seděly jen tak na náměstí na lavičce a houpaly nohama a podpatkama, pak dorazila týdžej a zděnda, tak jsme šli do MP na ginger tonica (moje oblíbené pitivo poslední doby, to jen kdybyste mě jako chtěli pozvat, haha), tam dávali arsenal s mancity. ale museli jsme si navzájem sdělit všechny své dobrodružné storky posledních dní. ta nejaktuálnější je asi ta, že los indiános se bude vdávat a bude mejdan. takže s ní pojedu vybírat svatební šaty a taky jí budeme s mejty zařizovat rozlučku se svobodou. pecka. 19. června náchod spadne, my budeme slavit. xxx pak dorazila iva. pak míra s mončou. a šlo se do galerky. tam se týdžej bavil focením mého výstřihu, který jsem ale neměla. byl tam sám, no. pak dorazil regny a jirka. ukázalo se, že muži jsou skutečně zvláštní tvorové. všechny jsme už čekaly venku a oni se odebrali na pánské záchody a hádali se o to, kdo bude muset do umyvadla. tak jsme radši fakt šly napřed. resp. rozdělili jsme se do aut a frčeli do sportu, kde ze začátku bylo tristně málo lidí, protože prostě znovu otevřeli tu megabrutálněoslizlou lagunu. to je prostě nejvíc diskotrysko, kde je to plný kobzanů a blondýnek. tak teď jsem použila brutální stereotyp, já vím. 

my byli teda ve sportu a hlasitě jsme hovořili. a všichni už pomalu chtěli domů, jenom my s indiánkou pořád byly hrozně živý. jediný zděnda tam kvůli nám zůstal, aby dělal odvoz. nicméně pak dorazili znovu regny s jirkou, tak jsme měli nový odvoz a zůstali tam až do půl čtvrté. asi o půl třetí najednou přiběhla moje spolužačka ze základky s tím, že mám nejvíc korále na krku a přinesla mi panáka. tak jsem byla veselá a bylo mi dobře. navzdory tomu, že mám rýmu. 

pouštím si rytmuse, protože je to kocour, čtu ... a bude hůř od jana pelce a mám prostě radost ze života. téra