pondělí 5. dubna 2010

... nazývá se to ŽIVOT

       appleTEA

       walllllllllllllllll

... byli jsme partou. čtyři roky. téměž každý weekend kulečník či domácí mejdan u někoho. martina odešla na vejšku a domů se začala vracet ojediněle. přišly různé rozchody nás všech s těmi "z venku", které jsme na chvíli zakomponovali k nám. nakonec zůstalo nás pět. 4+1. čtyři baby + jeden kluk. já, kachna, mejty, indiánka + macmac. kolem nás se opět nabalovali další lidi. najednou se kolem objevili ti, které jsem neznala. a docela zapadli. výlety, grilovačky, hospody, mejdany, ... pokračovali dál. za chvíli to budou dva roky, co se to po osmi letech začalo hroutit. ještě čarodějnice jsme prožili v poklidu. pepa byl sice za prací dlouhodobě v rusku, ale nás pět drželo stále pospolu. jak se říká, že každý chlap začne jednou bláznit, přišlo to na maca. do té doby by petře snesl modré z nebe a teď sedával sklíčeně, nevěděl si rady sám se sebou a trpěl. léto jsme pořád byli parta. pamatuju si to léto jako dnes. kvůli lymfedému jsem nikam nejela a strávila ho tady. a přeci to bylo jedno z nejlepších. pořád se něco dělo. poslední důvěra od kachny asi. abych dávala na maca pozor před dvěma brunetkama. o půl roku později mi D. řekl, že ona přeci není má kamarádka, ale jen slečna mého nejlepšího kamaráda. a mně to bylo líto. za devět let trávení společného času to byla kamarádka. po deseti letech se rozešli s macem. upadla jsem v nemilost. i když se to vysvětlilo časem, cítím, že to není ono. a kolem jsou lidi, kteří si hrají na přátelé a hustí jí do hlavy bludy. naše parta? není. i ty naplaveninky, které k nám postupem let přibyly, se rozdělily. resp. zůstaly přátelé s petrou. mně zvoní v uších neustále a do každého lokálu musíme my - já+mac + pár nových lidí - vstupovat opatrně. myslím, že mírův konec s macmacovou narušil trochu i mé přátelství s mejty, která je její sestrou. a já se pořád dokola ptám, proč rozchody musí rozdělovat lidi na dva tábory? blbě to nesu. 

takové malé postesknutí. // včera jsem si vyrobila námořnickou tašku. povedla se mi fantastická kotva. // pce porazili lbc naprosto jednoznačně a mně se zdálo o syntaxi:) xxx zašla jsem si do půjčovny, vypůjčila si film život jde dál, kde hraje naprostý kočičák timothy olyphant. na žádnou velkou intelektuálštinu jsem skutečně neměla chuť. potřebovala jsem vypnout. večer jse přelouskala půlku knihy roky v kruhu od jarmily glazarové. hele, nedá se to moc číst. resp. hezká popisnost, idyla jak sviň. ale příběh žádný. tyhle věci tvářící se jako nesyžetové mě příliš za srdce neberou. // zítra jdu zatlačit na svého vedoucího práce, příští neděli chci mít dopsáno! téra

5 komentářů :

Alice[[openidhttp://livinginthewonderland.blogspot.com/]] řekl(a)...

jo tohle přerozdělování přátel po rozchodu je hrozný... a ty tak hezky píšeš! napiš knížku chtěla bych jí číst....

terka řekl(a)...

žkovy zraky, se skoro červenám! si říkám, že kdyby tohle četl nějaký odborník, dostanu okamžitě papíry na hlavu:)

Alice[[openidhttp://livinginthewonderland.blogspot.com/]] řekl(a)...

mě se právě tenhle tvůj trochu zamotanej styl líbí... a taky se mi hrozně líběj ty tvoje přeskoky // :)
prostě tě ráda čtu....
měla bych taky psát bakuli...lidi kolem mě dopisujou a mě to není psát mám akorát hysteráky... potřebuju někoho na bičování... :)

terka řekl(a)...

mě psaní bakalářky baví, resp. baví mě ta praktická část, ale vadí mi, že můj vedoucí práce je takový flegmouš a nespolupracuje:( do pondělka to musím dopsat:(( ale jestli máš fajn téma, půjde Ti to rychle, dont worry;)

Adonis aka Martina řekl(a)...

Hele jako taky si občas říkám. Když to tak sleduju, jaký lidi dělaj novinařinu nebo vydávaj knížky, je to pro mě motivace. Není snadný \"prorazit\",ale když to zvládli i některý fakt netalentovaný lidi, myslím, že s trochou úsilí nic není nemožné :D