neděle 23. května 2010

tak to bychom měli... co na to sborná?


bylo to krásné, bylo to silné a zvítězili jsme! celá hospoda si zapěla kde domov můj, byla jsem dojatá, měla jsem husí kůži a znovu si opakovala něco o tom, že i bez chlapců z nhl to jde. sice jsem tímto zápasem zmeškala koncert nightwork a mandrage, ale ani trošku nelituju. poté jsem usrkávala v areálu pivovaru malinovku, korzovala a přebíhala od známých k známým. pivovar si objednal počasí. celý týden nevlídno, déšť a sobotní den jako vystřižený ze žurnálu. dnes už zase krápe. pivovarské slavnosti, no. večer jsem si ještě poslechla ze zvědavosti "písničkáře" xindla x, vtipného chlapíka s vtipnými texty se stále stejnou melodií a odlifrovala se jarním náchodem domů. ještě u čedoku mi macmac volal, že německo hraje s rusákama remizově, ušla jsem dvěstě metrů, zahýbala kolem slavie domů a už jsem viděla, jak na obrazovkách se rusové radují. a tak se rozplynul utopický sen o tom, jak budeme hrát finále s německou skvadrou. doma jsem si zapnula tv, protože finále ligy mistrů bylo konečně na programu. a musím říct, že jsem to prostě nedala. z postele jsem zírala na první poločas, v druhém jsem viděla ještě druhý gól, a pak jsem se probudila, až když inter slavil. vyčerpání z celého dne. tohle finále bylo jiné. za prvé neobvyklý termín. obvykle se hrává uprostřed týdne a hrávala se tak i finále. za druhé ač jsem si to nechtěla připustit, zápas se švédy to všechno překonal. a navíc jsem byla celý den pryč, takže na mě padla únava a jen tak zemdlele jsem LM sledovala, dokud mě nepřepadl spánek. škoda. takový adrenalin jako před dvěma lety (manutd vs. chels) se skutečně neopakoval. // dnes bych ráda dorazila na křídle větrného mlýna, abych mohla dočíst i masarykův životopis a pustit se do něčeho dalšího, a chci se naučit většinu literatury 19. století. skripta jsou přívětivá, kožíkova kniha mi pomohla zorientovat se v lumírovcích, jiných uskupeních a dobových časopisech a v rámci ulehčení studia jsem se rozhodla vyhrabat ve sklepě nástěnku a přidávat na ní různé lístečky s literárnima informacema, které se mi hůř pamatují. prý to funguje. xxx kožíkova knížka je skvělá, jediné, co mě občas dost irituje je "stíhání" julia zeyera zdeňkou braunerovou. copak se to dělá psát chlapovi deset let do zblbnutí dopisy a uhánět ho? protože jsem děvče zvědavé, hledala jsem na netu info, zda to mezi nimi nějak dopadlo. ne. zeyer byl homosexuál. tak a má to malířka. // večer finále v MP z macem a zděndou. doufám, že jen takto komorně, nepočítám-li zbytek hospody. včera jsem seděla s osmi muži u jednoho stolu a nejfrekventovanějším slovem se stalo (kromě hráče mojžíše, kterého neustále zmiňovali a brankáře vokouna, kterému familierně říkali voky) VOLE. ale to asi nepřekvapí, co. muhehe. téra

Žádné komentáře :