vytváření nové skutečnosti

    

včera jsme špekulovali nad tím, zda je horší, když garderoba páchne od cigaretového kouře po x-hodinovém sezení v hospodském zařízení, nebo když smrdí po grilovací akci. já tvrdím, že druhá varianta je horší. když přijdu v noci z hospody, baru, klubu a hodím oblečení na balkon, druhý den to sice není na nošení, ale nepřipadám si jako uzená kýta. kdyžto ten ohníčkový kouř z vás čpí do všech stran, mám pocit, že ho mám centimetr pod kůží. // macmac slavil sedmadvacet. tak se nejdřív grilovalo a pak se šlo "sportovat". po zahradě lítali čtyři psi a mně trošku dva retrívři znervozňovail, protože se jim neustále táhly od tlamy velké sliny. počítala jsem s tím, že se pak pokračuje ve sportu, tak jsem se ohákla, a následně se bála, že mě už pak nikam nikdo nevpustí, až uviděj, jak vypadám. oba psi si mě z nějakého, mně neznámého, důvodu oblíbili, tulili se a slintali, takže jsem i já za chvíli vypadala jako zlatý retrívr. by.a tam taková zvláštní konstelace lidí. nejvíc mě pobavilo, když se macova babička, která tam chvíli seděla, zeptala vajťase, zda je iva jeho maminka. pod kopcem jsem se pak přezouvala z tenisek do podpatků a hoši po mně házeli drobné. ve sportu cajk. až na hudbu. po dvou hodinách jsem měla chuť jít za dýdžejem a říct mu, že takhle teda ne, že jsme snad v první a druhé třídě byli spolužáci a před družinou jsme spolu stavěli mravencům domečky, tak ať kouká zahrát rytmuse. pak začal hrát takový ten oldschool, co jsem poslouchala, když mi bylo jedenáct let a než začala má kelly family éra, jako squeezer, la bouche, mr. president a tak, tak to mi tak nevadilo. mac tam zase lítal jako hoper ve vajťasově čepici, vajťase si tam vyhlídl postarší muž (pro info, vajťasovi je čtrnáct a je to malý hopér, checht) a kupoval mu colu, tak jsme ho museli hlídat. narazila jsem tam na járu, který mě poměrně dost rozčiloval, má takové ty osahávací choutky, které na mužích vskutku nesnáším, kór když se mi ten muž ani trochu nezamlouvá. xxx mám radost, páč mi zděnda věnoval dvd 3. série californication, předevčírem jsem zírala na nejnovější díl criminal minds (doufám, že už máte všichni povinně zkouklé alespoň první dvě série). střídavě čtu moderní básnické směry od nezvala ke zkoušce a ivu pekárkovou. sháním nějaký prográmek na zmenšování fotek, páč na fb to nahrávám asi tak tři dny pokaždé, děs. abyste věděli, tak zrovna v tenhle moment si provádím lymfomasáž, resp. přístroj ji provádí za mě. už houká, že je konec. zdárec. téra