dreaming about .... travelling

bude to během dvou týdnů rok, co jsem odletěla s myslitelkama do irska. na západní pobřeží ostrova, kde atlantik omýval břehy. do roundstone. ač jsme si to tam "vyžraly" se vším všudy, mizerné peníze, neskutečná pracovní doba, téměř žádné volno. občas na mě padá smutek, že už se to nejspíš nebude opakovat. nejsem masochista. resp. nejsem takový masochista. ale vzpomínám, jak jsme sedávaly na zíďce s výhledem na zátoku plnou lodí, vzadu se tyčily kopce a ve vzduchu bylo cítit slunko a sůl. na chvíli bych se tam zase vrátila, na léto. milion vzpomínek, nad kterými se usmívám a vzpomínám; sezení na zídce s kafem či kakaem a cigárkem, na balení příborů, na to, jak jsme lítaly po place jako nadmuté kozy, na johna dooleyho, jak stále opakoval, že věrka má "hejlou", zásoboval nás kuřivem a alkoholem, inga a její uniforma, domácí cheesecakes, hádky o tom, co to jsou medium a co large chips, na ten svinec všude, studená voda, vaření vody na grilu, ukradení krabi, zbytky justinova koksu na záchodě při pondělních ránech, nepříjemní holanďané, chowder, scones, mizerné tips, WKD, west coast cooler, vyndávací zub johna sheridona, fat pat, eamon, justin, peter, věčně nakalenej brian, shemrock, eldon, o´dowds, ryans, výlet v dešti a následný tanec v dešti, všudypřítomné ovečky, hluk v baru, realitní makléři, denise, joyce, david a chris a brko ve vedlejším pokoji, když byli v roundstone poslední noc, milion drinků, které jsem předtím vůbec neznala, přendávání jídla z talíře na talíř, floppy, nákupy v galway, ňuňánek, výlet na pláž a následný další dešťový pochod a zpívání písniček, výlet s rollandem, rodinka v chelsea dresech, bob - hvězda pěti filmů... je toho tolik. bylo mi tam dobře.

kromě británie a irska mě láká asie. čítávala jsem blog bee žijící v hong kongu, adéla s chloe.weirdstyle.com se z šangaje vrací zpět do česka, přesto mě vyspělé metropole východní asie neuvěřitelně lákají. mým snem je japonsko. jsem ovlivněna knihami haruki murakamiho i rjú murakamiho. a reportáže o japonsku všeho druhu doslova hltám. svého času jsem si zmínky o japonské kultuře v tisku vystřihovala. 

jsem neklidná, státnice se blíží. nějak to dopadne. kdybych to čirou náhodou neudělala, nebudu první ani poslední. ale mrzelo by mě to hodně. nicméně se tu patlám s onomaziologickými kategoriemi, o kterých se ve škole nikdy nikdo nezmínil. chjo. zítra si jdu do lékárny koupit kapky na uklidněnou. sic mi babička nabízela nějaký drasták v pilulce, ale to si zase nelajznu, abych o nějaké vědomosti nepřišla. tyhle kapky mě prý taky trošku otupí a zbaví nervozity. on mi to nikdo moc nevěří, ale jsem neskutečnej nervák. když to na mě přijde, nejsem schopná téměř souvisle mluvit. 

v pátek jsem naposledy vyrazila ven. nečekané. o to lepší. kolem půlnoci pak ještě dorazil pirát. v jednu jsem vyrazila domů, nešel nikde proud. v deset mi volal macmac, že bych s ním měla jít na zahrádku. takže v jednu v noci jsem z baru odešla, o půl jedenácté už tam opět seděla. jenže to jejich kafe! tak jsme zase všechno probrali jako za starých časů a od té doby se zase učím. // ghana porazila penaldou srbsko. včera albion remizoval s usa, nepodržel je golman. // vuvuzely snad zakážou. kéž by. téra