čtvrtek 24. června 2010

procitnutí

chtěla jsem se podívat na stránky vlády severní koreji, ale nejde to. přemýšlela jsem o tom, zda je někdy napadlo při pohledu z pláže na žluté či japonské moře, že existuje lepší svět. svět bez velkých politických represí, svět s možností poznávat, ochutnávat z jiných kultur, dýchat... napadlo mě to v souvislosti s článkem, který jsem četla na internetu, kdy fotbaloví reprezentanti KLDR slíbili svému vůdci světový šampionát vyhrát. pošetilost. skutečně je pro ně takovou modlou, která nedá jinak a ve svůj úspěch tak neskonale věří? třeba se mi podaří objevit nějaké příspěvky od lidí, kteří se do kldr dostali. jejich dojmy, zážitky a tak. xxx nejsem sice nevěřící tomáš, ale jsem nevěřící tereza. tuším že ob jeden post jsem psala něco o tom, že italové jsou sice tragičtí, ale tak tragičtí, aby neporazili slovensko, vskutku nejsou. beru zpět. a posílám na slovensko uctivou poklonu. snad jsem jim to vynahradila tím, že jsem jim skutečně fandila. moc dobrej fotbal. proti paraguai se už zélenďani nezmohli na to, co proti slovákům a v nastavení neskórovali. // zítra by sloni museli porazit korejce asi tak deset nula a portugalci by museli s brazílií skutečně prohrát a nějak výrazněji, aby šli didier a co mezi šestnáct nejlepších. // asi tak za hoďku jdu na nádraží vyzvednout téru. mé nezodpovědnější alterego přijede a bude tři dny mejdan. v sobotu se jdou ve velkém slavit moje narozeniny a státnice. no a zítra se indiánečka vdává!!! včera mi dělala na prochajdě s dorotkou garde mejty a když jsme se loučily, tak jsme si řekly: uvidíme se v pátek na svatbě. uvědomila jsem si, že takhle jsme se ještě nikdy neloučily, tohle jsme si nikdy neřekly. náááářez. budu dojatá. klasicky. stárnu. xxx včera už mě po x hodinách strávených nad portály nabízející nejrůznější škálu zaměstnání přestalo bavit zírat neustále do kompu, a tak jsme se zděndou a rykim skončili v arkaně, pokuřovali doutníčky, rozebírali architekty, fotili se a bylo to fajn. // možná budu v létě tak po různu učit angličtinu, když to všechno dopadne, a možná taky budu na mallorce poskakovat kolem anglických dítek. a možná taky ne. kdybych to bývala byla věděla... téra

3 komentáře :

Alice[[openidhttp://livinginthewonderland.blogspot.com/]] řekl(a)...

ten první odstaveček o kldr je dobrej...taky to nechápu...ovšem to stejný moc nechápu ani v naší vlastní historii natož pak pochopit víru ve Stalina nebo Maa... můj strejda byl v Korei ještě před revolucí na nějakym sjezdu ssm či co..máme doma pravej korejskej šátek a herozně mě mrzí že už se ho na to nemůžu zeptat (kromě jinýho samozřejmě)...
a já chci taky na Mallorku poskakovat kolem angličáňat!

terka řekl(a)...

tady byla možnost alespoň emigrace. sice rodina, která tu po emigrantovi zůstala, byla perzekuována různými způsoby, studovala jsi to, tak sama víš nejlíp, ale pořád se tu dalo žít. severní korejci neemigrují, protože to, jak tamní politický systém trestá ty, co po nich v zemi zůstanou, asi bude neskutečné zvěrstvo. hrozně ráda bych si o tom něco přečetla, nemáš nějaký tip? // btw tak Mallorca se beztak nekoná.

Alice[[openidhttp://livinginthewonderland.blogspot.com/]] řekl(a)...

to máš recht no... nedávno sem někde četla nějakej vtp o Korei a jako nejdřív mi to přišlo vtipný ale pak když mi došlo že to je vlastně pravda tak se mi chtělo skoro brečet...je to šílený kor že to tak furt ještě funguje... a tip na literaturu nemám fakt nevim takhle z hlavy :)
a to je mi teda líto že to nevyšlo no...