říční žena míří

     

chodím si teď číst k řece. vysoké staré stromy, stín, chládek, šum a vůně metuje. tak jsem se těšila, až bude po všem a budu mít klídek na čtení. teď se mi nechce vůbec nic. má mysl je asi nějaká utahaná či co. sic jsem si zase přivezla z chalupy nějakou knihu od pavla tigrida, ale nějak se mi nic nechce. od char mi přišel odkaz na skripta o sociolingvistice, páč mě to zajímalo, jenže ač jsme měli tenhle předmět v nabídce povinně-volitelných předmětů, nikdy nám ho neotevřeli, a tak jsem se dozvěděla pár zajímavých věcí pouze v hodinách jazykovědy. teď si můžu jen tak číst. xxx včera se stalo, že jsem si ani jednou nepustila rytmuse. to asi tak poprvé během posledních dvou měsíců. je to král. // dnes dočtu neklidné babí léto, už se s tím crcmám přeci jen moc dlouho, kouknu na nějaký krimošky a ráno jedu do lbc na promoci. ve středu hk, jupijajou, páč se uvidíme s důšou. a protože je pondělek, tak je to všechno takové neutišitelně zoufalé. opět jsem strávila na pracovních serverech pár hodin, rozeslala nějaká cv, už to chci mít za sebou a nastoupit někam do práce. a mít závěsy až na zem, nový věšák na oblečení a prádelník se šuplíky. ano, toto si pořídím do svého pražského útulku. a jinak tohle bude povedené léto, cítím to v kostech, lol. téra