pořád si hýčkám svoji orchidej, která ustála ta největší vedra. odkvétá mi však už. xxx včera jsem usnula na své poměry fakt brzy. probudila jsem se po půlnoci a nebylo mi příliš dobře. pořád se to stupňovalo a stupňovalo. vzhledem k mému stylu (ne)jídla posledních týdnů jsem si říkala, že je to v řiti, a že určitě žlučník. měla jsem ještě trošku síly zapnout notebook a vygooglovat si žlučníkový záchvat. přiřkla jsem si všechny příznaky, jak jinak a snažila se to rozdejchat. nemohla jsem ležet, sedět, ani stát. maximálně jsem byla schopná objímat záchodovou mísu. a tak mi sis zavolala sanitu. v nemocnici mi napíchali nějaké injekce, nic mi neřekli a poslali mě domů. co z toho plyne? dozvěděla jsem se, že to není slepák (překvapující info, když ho už dvanáct let nemám), že mi je špatně (to bych téže nerozpoznala), že jsem zmatená (ano, nechali mě patnáct minut čekat na sanitku a pak na doktora a já už bolestí nevěděla coby) a že to bude dobrý (to doufám). a kdyby ne, mám si přijít někdy na vyšetření žlučníku. doktor řekl nashledanou a nechal mě tam dál ležet. už při příjezdu sanitky na mě pan řidič vybafnul, zda jsem nemohla dojít sama? měla jsem chuť mu nazvracet na nohu. sestřičce jsem ve špitále oznámila, že chci sanitku i nazpátek, taky se zeptala, zda to nedojdu, měla jsem chuť jí hrábnout do drdolu, který neměla. jen jsem po ní ve vzteku mrskla slova, že za těch devět pětek, co jsem vysolila támhle na informacích je to na taxíka akorát. a tak mi přijel opět ten příjemný sanitář zahalen v cigaretovém dýmu, kterému jsem tentokrát měla chuť nazvracet až za krk. před čtvrtou ráno se mi jakž takž ulevilo, jen nepříjemné chování nemocničního zařízení ve mně nějak dál přetrvává.
ráno jsem šla na úřad, badboy tam šel taky, tak jsme se pak chvíli toulali na zámku, a pak jsem upadla doma do komatu, páč prostě mi nebylo pořád cajk a únavou jsem už neviděla vůbec na cestu. teď už zase nevím roupama co dělat. ale objevila jsem docela zajímavé džoby, tak jsem tam poslala svůj líbrsbríf se vším, co umím. téra
3 komentáře :
Chachá, tohle mě dostalo. Zcela chápu tvé rozhořčení. Taky bych vraždila. Vzpomněla jsem si na zubaře Záhoříka,ko**ta z fakultky v HK, kde mi spravovali zuby a šili ústa a jiné věci po jistém úraze :/ ...\"Apropó\" moje máma je rovněž zdravotní sestra a nikdy mi nestanovila odpovídající diagnózu! :D A s doktory máme snad všichni své zkušenosti... Občas až natolik kruté, že jsou k smíchu - pokud se netýkají nás,že :D
Jo a ještě něco, tak ať je ti líp ;)
už jsem cajk, prozvracela jsem se až k tomu, že mi najednou bylo dobře:))) ale pifka na náchodský špitál ve mně zůstala pořád.
Okomentovat