čtvrtek 30. září 2010

i love you, love me too

děkuji milé flamme převelice za recept na banánové lívance, strašně se těším, až je odzkouším:)

včera jsem přemýšlela co a jak. splín teda už na mě nepadá, ale říkala jsem si, že by to chtělo ještě nějaký další pohovor než ten jeden, který mě čeká v pondělí. a jako bych si takovou pozitivní věc přivolala. absolvovala jsem první patnáctiminutový pohovor s jednou institucí skrze mobil a nejspíš jsem docela i zapůsobila. v pondělí ráno jsem zvaná dál. za velmi milý peníz. uvidíme. moc by se i to líbilo. v mé euforii mi zazvonil telefon znovu a na druhém konci se ozvala jedna z mých středoškolských spolužaček. a tak jsme se chvíli na to usadily na rohu ve slavii (i my tu máme v náchodě na rohu kavárnu slavie, lol), popíjely presso a krotily rozdováděného retrívra. a poté heroický výkon v mém podání... nepočítala jsem s něčím jiným, než s kávou, natož pak s retrívří vycházkou. udělaly jsme témě po tmě neskutečný okruh montací, moje boty málem vzaly za své. a když jsme se ocitly znovu v běloveském sídlišti, zavolala mi ivanka, vyzvedla mě, a jely jsme k nám na čaj a zaplnit si žaludky. pouštěly jsme placebo, rozebíraly nábytek, který si s badboyem (ne)pořídíme. a bylo to tuze příjemné.

dnes či zítra kráčím do knihovny. mám zase chuť číst. a mám taky skvostný seznam literatury. grilovací ekšn u nás na chaloupce se má sice konat až v sobotu v podvečer, ale já, překonzumovaná městským životem, hehe, jsem se rozhodla, že se usalaším na vsi už zítra, budu vyhlížet v noci badboye, až pojede z práce, budu si číst a dívat na filmy. konečně uvidím kmotra. v knižní podobě jedna z mých třech top knih, které jsem kdy četla. a vůbec, lidi na fb mi dali spoustu dobrých tipů na filmy. takže můj plán je jasný. posbírat ořechy, něco si ukuchtit, zatopit v kamnech, rozložit si gauč, usalašit si na něm westíka a čučet na filmy a číst knížky. v pátek v noci přijede můj nejmilejší. a v sobotu pak zbytek. a bude hej. jsem šťastná. téra

2 komentáře :

dewberry řekl(a)...

jé, to zní hezky.

terka řekl(a)...

po hrozně dlouhé době jsem se psychicky relativně srovnala:) a navíc se mi stářím mění povaha, ze ryze městského člověka se stává někdo, kdo má rád, klid, ticho a venkov:XDDDD