je to škoda. po šestnácti letech nám oplatili to čtvrtfinále. pavelec musel z branky. ale to je jako nošení dříví do lesa. beztak to téměř všichni viděli. přes to nechci zapadnout do škatulky těch, co kritizují a láteří. celý tournament jsme hráli dobře, prostě jsme jen neměli tolik štěstí. dnes moje spolužačka z vejšky sdílela na fb myšlenku, proč mohou američani mít svoje vlajky na autech i domech stále a češi to dělají jen při olympijských hrách a šampionátech? protože zkrátka nejsou hrdí. sport poctivě sleduju právě od nagana, kdy jsem začala sledovat snad úplně všechno. nejsem žádná pyšná češka. ale cením si těch, kteří nás reprezentují, nemotají se u toho a člověk se za ně nemusí stydět, byť zrovna neopanují čelní místa. a stejně tak jako obdivuji české sportovce, obdivuji i ty ostatní. a spoustu dalších lidí, kteří něco dokázali. a je mi jedno, jakou národnost mají uvedenou v pase. nicméně se mi příčí takový ten stereotypní prototyp čecha. tuhle jsem si tu zanadávala, jak můj kamarád mac neustále haní ty, co reprezentují, a zrovna jim to na sto procent nevychází. on ten prototyp čecha je. vyklopit do sebe slušnou řádku piv, rychle vyčudit co nejvíc cigaret, jinak bude doma vejbuch, přijde-li se na to. v létě hups v ponožkách do sandálů a igelitku do ruky. a hokejisti jsou úplní idioti, debilové a dostávají i jiná nelichotivá přízviska. dnes jsem mu sdělila, jak ho vidím. sice se ušklíbal, ale zbytek se u toho bavil s tím, že jako ona je to ale fakt pravda, macu.
z pohledu našeho to byl jinak krásný den. dvě medaile. zlato a stříbro. a nebyli jsme tak daleko od medailí ani v jiných disciplínách. // i pracovní den byl moc fajn. středu mám ráda. a stejně mám pořád ze všeho takový stísněný pocit. a to nejsem od přírody pesimista. téra
Žádné komentáře :
Okomentovat