že já to vždycky tak zakřiknu. ráno jsem si docela pospala a pak vylezla s tím, že konečně musíme zbrousit a natřít ty dveře z kuchyně do špajzky. čekáme cca za hodinku návštěvu a já z té kuchyně skutečně nejsem příliš nadšená. je taková napůl. podlaha měla být bílá. resp. nikdy s tím badboy příliš nesouhlasil, ale když jsme oddělali těch sedm vrstev lina, které tu postupně naskládali podnájemníci či předchozí majitelka bytu, a na samém dnu se objevily sololitové desky v dobrém stavu, řekl mi badboy, že pokud chci bílou retro podlahu, mám teď jedinečnou možnost. v řemeslnických potřebách nám pán doporučil barvu a lak. jedna vrstva všeho a dá se podlaha i vytírat, aniž by se cokoliv loupalo. tak jo. první vrstva, vše stále průhledné. druhá vrstva. ok. dvě vrstvy laku. podlaha se loupe. a hlavně místy zežloutla. už to není hezké. dlažba, která by se mi líbila, nepřipadá v úvahu, byt je přízemní v prvorepublikovém domě, pod námi jsou jen sklepy. lino či plovoučka. jenže mně se nechce jako provizorium dávat linoleum. před dvěma lety jsme nové pokládali v prvním podnájmu. a nebylo nejlevnější. metrážně by nás v kuchyni vyšla plovoucí podlaha nastejno jako lino. a tak ji do vánoc snad položíme. ||| kámen úrazu nastal, když jsme dnes měli dveře zbrousit. badboy je na konci srpna očistil horkovzdušnou pistolí. dovezli jsme je domů, koupili barvu. minulý víkend mi řekl, že si chce dát doma voraz a že v týdnu, než půjde na odpolední, je smirkovým papírem dobrousí a natře. ani jeden den na to nedošlo. prý o víkendu. včera fotbalový turnaj. dnes se nemůže hýbat. už se to ve mně všechno vařilo. vypěnila jsem, on se naštval a dveře a futra dobrousil a natřel. hrozně, hrozně moc mi vadí jedna věc. on je neskutečně manuálně zručnej a šikovnej. na požádání dokáže téměř vše, na co si doma vzpomenu. navíc rozumí autům a umí je opravovat, vyklepávat atd nejlíp na světě. je potřeba vyměnit motor? ok, sežene ho a vymění máte na odpis po bouračce auto jako já? v servise ho opraví za vyšší cenu, než je samotná hodnota auta? on sedne k netu, sežene za božskou cenu náhradní díly a během jednoho dne moje auto vypadá jako předtím. ale ta jeho neschopnost se do některých věcí zkrátka pustit. // několikrát do roka chodí hrát fotbalový turnaj. před pár měsíci přestal kouřit, něco přibral, asi už nemá takovou fyzičku. ale vždycky se na fotbale oddělá. tzn. vždy říká, že tam už příště nejde, vždy mu to připomenu, mávne rukou, ale pak kolem něho musím skákat a litovat ho dle toho, jak ho co bolí, co v něm lupá, atd. a na to já jsem hrozně alergická. celkově z některých věcí pociťuji hroznou únavu.
prostředí a výchova hrají neuvěřitelnou roli. vždycky jsem to věděla. ale asi si to všechno uvědomuji až poslední roky. // moji rodiče jsou oba vysokoškolsky vzdělaní, inteligentní lidé s širokým záběrem zájmů. a oba jsou kreativní. od mala jsme chodily se sestrou do knihovny půjčovat si knížky, četly jsme, byly jsme brány na výstavy, do divadla, hodně jsme toho s našima podnikali. o víkendech jsme chodili na výlety, jezdili na kole. v létě na dovolenou. neseděli jsme pořád doma na zadku. doma mělo všechno svůj řád, byl tak pořádek, max. zdravý nepořádek, každý týden jsme uklízeli. domácnost neležela jen na bedrech naší mamky, táta vždy přikládal ruku k dílu. zkoušeli jsme různá nová jídla. se sestrou jsme mohly obě studovat, obě se někam podívat, někam vyjet, domluvily jsme se. a někam jsme byly směřovány. a hlavně se u nás doma nemluvilo sprostě! že mi občas mezi kamarády něco z pusy ujelo. a komu ne? // badboy má rodiče rozvedené. jeho táta je mistr světa amoleta. všechno ví, všechno zná, od všeho má klíče. často i náhradní. s macechou se oba neustále před lidmi baví otevřeně o sexu, jsou vulgární, nijak o sebe nedbají. veškerý společenský život se tam odehrává v obrovské garáži. tam se hostí návštěvy, je tam neuvěřitelný bordel, který se jednou za čas uklidí, aby tam za týden znovu byl. jeho otec mi často zdůrazňuje, jak je zajímavé, že kamkoliv v rámci své práce zamíří, se domluví, jen ti debilní angláni s debilní angličtinou ničemu nerozumí. abych jako věděla, jaký má moje práce smysl. připadá jim standardní se neustále zadlužovat, a zabíjet půjčky půjčkami. případně si na všechno půjčovat - nový obývák, nové auto, dovolená. badboyům svět býval v garáži u aut. kam se co pohodilo, tam to zůstalo. nerespektuje se tam to, že člověk jí i jiné věci než přemaštěnou českou typickou kuchyni. každý rok se tam zabíjí prase, čehož já se odmítám samozřejmě účastnit, čímž jsem považována za slečinku. // naštěstí badboy za ty čtyři a kus roku pochopil, že to není všechno standardní. sám několikrát pravil, že už by v něčem takovém žít nechtěl. ale spoustu těch pitomých návyků má stále v sobě. vulgarita a neschopnost řešit problémy. // pokud mám tendence to s ním rozebírat, cítí se dotčený, nemá chuť se o tom bavit, nic měnit nechce. to já mám jen rejpavou a moc to všechno řeším. // občas se cítím jak v začarovaném kruhu a přemýšlím, jestli je to tohle to, co chci. a cítím se zodpovědná za jeho případné bytí. // mě baví poznávat, cestovat, dovídat se, číst, komunikovat s lidmi, přemýšlím, že to oddělím. s ním budu žít ten život, kdy ho mám vedle sebe, máme se rádi a je to fajn. a ostatní věci dělat sama, případně s přáteli. stejně to tak vlastně funguje už teď. ale jsem z toho často taková unavená. // hezké poslední dva dny získaly takový hořko-kyselý nádech. téra
Žádné komentáře :
Okomentovat