pátek 10. října 2014

houhou. autumn all around.

www.instagram.com/terkalovescoffee
badboy má dvě hodiny odpoledne vycházky, tak jsem si vyzvedla edu, naložila jsem badboye i boříka a jeli jsme se projít do ratibořic. bylo takové to krásné zamračené počasí, zámecký park a vlastně celé údolí bylo téměř bez lidí a já jsem si fotila na telefon a hrozně jsem si to tam užívala. přemýšlím, jak nakombinovat hlídání dvou psíků, badboyovu neflexibilitu ohledně jeho neschopenky a vycházek a podzimní prohlídku ratibořického zámku s výzdobou, která se má konat tento víkend. // měli jsme s bóřou takový hektický den. ve čtvrt na sedm vstávačka, trošku jsem se zdržela přípravou jáhlové kaše, jen tak mimochodem mňam, a pak jsme uháněli do hk. frézování silnice na několika místech a ranní dopravní špička v hk, přijeli jsme nakonec jen o dvě minuty déle. bořík absolvoval ultrazvuk, jeho srdíčko je ok. po roce a půl bude konečně bez léků. byl z toho úplně vyřízenej, musel dlouho ležet, ale nebojoval a nesnažil se nikoho hryznout. doufala jsem, že to bude do hodiny vyřízené, a tak se budu moct cestou domů zastavit v tescu okouknout ten dlouhý bordó cardigan. ale měla jsem to docela našláplé. 

včera jsem dle kuchařky ze svatojánu vařila řepovo-bramborovou polévku. nejdřív jsem byla rozpačitá, protože řepu jsem nikdy nejedla, ale nakonec jsem usoudila, že je fakt dobrá. a že ji zařadím do svého občasného repertoáru. v neděli se chystám na cizrnu. a ráda bych zkusila upéct veganské sušenky. a protože jsem v kauflandu objevila delikatesní čočkový salát, chci ho zkusit ve zdravější formě, tzn. vynechání oleje, a po svém. // pořád mi chybí dle mého úsudku dost bílkovin. maso téměř nejím. a poslední dobou mi nešla živočišná bílkovina zakomponovat do oběda. dělala jsem si bulgur, kuskus, celozrnné těstoviny a kroupy a kombinovala to se zeleninou a dipy. tofu mi nejede. ale přemýšlím o tom, že si zítra koupím tempeh. měla jsem ho jednou v životě a přišel mi boží! problém je, že mám ráda veganskou kuchyni a ta živočišnou bílkovinu neřeší. a přijde mi už místy úchylné, když si dělám do práce rizoto a kydnu do toho velkou lžíci cottage sýru, jen abych si bílkovinu splnila. zítra se těším na výpravu do zdravé výživy. došel mi javorový sirup, chci zkusit na doslazování i agávový sirup, a hlavně si tam ráda kupuji fazolové pomazánky. hodně mě baví právě kuchařka ze svatojánu, která je ale téměř výhradně veganská. našla jsem dnes dva další blogy se zajímavými recepty. slaný dýňový koláč se sušenými rajčaty vypadá báječně. 

ráno půjdu volit. a o víkendu mám kromě procházek se psí smečkou, dvou knih, jednoho filmu a criminal minds v plánu nějaké pracovní věci. a čeká mě studium zemědělské angličtiny. ### trošku mě ve středu pobouřila slova jedné studentky ve firmě, že zapomíná mluvit. jako by to dávala za vinu mě. já ve své výuce preferuji hlavně to, abychom hodně mluvili. a nelíbí se mi, že firemní studenti přiběhnou na hodinu z jednání/od práce, přes týden angličtinu neviděli ani z rychlíku, neudělají doma nic navíc, nemají hotový domácí úkol a mají pocit, že zapomínají, což mi vytknou. a co já s tím? to, že máme učebnici gramatiky promrskanou za čtyři roky i pozpátku a oni stále dělají otázky typu do you studying?, to mě vždycky totálně srazí. // a co mě stále zaráží jako bod číslo dvě, je neznalost. reálií, obyčejného všedního dění kolem nás. troška zeměpisu. troška kultury. troška politiky. troška světového dění. 

do kuchyně lino tmavé. byť jsem si přála mít bílou podlahu. vyzkoušela jsem si to a fakt ne. barva se loupe, zežloutla a podlaha je fakt hrozná. a protože máme bílou kuchyň ve francouzském stylu, bíle natřené dveře do špajzky, bude v kontrastu s tím vším tmavší podlaha. těším se na zvelebování. téra

Žádné komentáře :