neděle 16. listopadu 2014

zpátky v realitě svátečních dní. aneb je to fajn!

krásné dva dny. byť počet naspaných hodin je poněkud nízký. v pátek večer jsme se hodili do gala, po dlouhé době jsem si vyžehlila téměř do hladka vlasy a použila tu nejčervenější rtěnku od kate moss, slepila si nejrůžovější mašli na zápěstí, a vyrazili jsme do čska. dorazili jsme k badboyově sis a už tam sedělo pár dalších členů jeho rodiny a k mému obrovskému překvapení také sis&tony a popíjeli víno. grilovalo se, což jsem vzhledem k vepřovému masu a i kvůli svým pečlivě namalovaným rtům bojkotovala. who cares, že jo. // a pak jsme v jedenáct nabrali maca, který se vrátil ze služebky ze zahraničí. na výběr byly jen dva bary. první plný. kupodivu plný mládeže. druhý plný, leč místo se pro nás našlo. mangový džus s vodou je pro řidiče ten nejvíc nejlepší drink. haha. o půl jedné jsme si řekli stop a vrátili se do našeho města. byla jsem v baru, kde jsem asi nikdy nebyla, nepočítám-li jakýsi hardcorový večírek cca před osmi lety. pouštěli jsme si v jukeboxu takový ten oldschool typu když nám bylo třináct, tak frčelo... a hrozně jsme se u toho bavili. nejvíc asi při prodigy. pamatujete na frontmana téhle skupiny? tak toho badboy&mac naprosto skvostně imitovali. vypadali jako dva čerti a ještě teď, když si na to vzpomenu se nahlas směju. o půl čtvrté jsem padla za vlast. // ráno směr chalupa. dorazila liška&dáva. a cesta na kuks. hospitál je stále asi v rekonstrukci, lešení je sice dole, ale předpokládám, že se nejspíše stále rekonstruuje areál. trhy byly ve vesnici a stánky se táhly podél cesty k hospitálu. začali jsme kávou u stánku s názvem coffee bar, řekla bych, že ta jídelní ulička měla největší úspěch. ani my jsme neodolali. nakoupila jsem si kvanta koření, krásnou rybičku na stromeček, badboyovi jsem zakoupila klobásky, sobě pak pravé františky. nemám ráda ty chemicky navoněné, ale ty, co mi připomínají dětství, a taky kakao od frolíka. to je taková naše rodinná tradice. každý rok si ho tam kupujeme. pánovi se nejvíc líbila má růžová mašle, prý roztomilá. tak jo. 

a pak jsme se vrátili na chalupu, kde už badboy několik hodin topil v kamnech, což bylo báječný, protože jsme z kuksu byli vymrzlí. uvařily jsme s liškou bramboračku, udělali tzatziky, naložily maso a večer jsme naposledy venku všichni grilovali. a do půl třetí do rána hráli česko, evropu a aktivity. makovou panenku zkrátka nepředvedu, no. lol. popíjeli jsme pečený čaj a o půl třetí si řekli dobrou noc. dnes ráno snídaňka a opět aktivity. před chvílí jsme přijeli. čeká mě vana, vybalení věcí - přivezla jsem si z chalupy tři knihy - mezi nimi i knihu o václavu havlovi a mikulášovy prázdniny. a na obě se moc těším. a pak zabiják od emila zoly. večer prý vyrážíme ven s macem a co. sledovat fotbal. hrajeme o euro. // a zítra si nechám udělat krátké gelové nehtíky. nejsem velkým příznivcem, nicméně se mi laky na nehtech hrozně rychle oprýskají, ať používám, co používám, a protože denně pracuji s lidmi, ukazuji prstem v učebnici/textu, kde jsme, co děláme, co po nich chci, potřebuju, aby mé nehty nějak vypadaly. a protože se téměř výhradně lakuju na rudo, oprýskaný lak se mi příčí, a lakovat se znovu každý den, to mi taky nevyhovuje. takže krátké gelovky. téra

2 komentáře :

Plním si svůj sen řekl(a)...

Bacha na ty gelovky... Ac vsichni ubezpecuji, ze si nehty neznicis, tak to zase pravda neni... Nehty jsou slabsi a jako papir... A hlavne, gelovky nejsou in;( Co treba nejaky kvalitni pruhledny lak jako finish?

téra řekl(a)...

Péťo, pozdě, už je mám! :) Krátké a mám je akrylové, takže ne klasický gel. A vypadají téměř jako moje. Věř, že já už těch finishů vyzkoušela kvantum a mně prostě na nehtech bez hnutí nevydrží déle než půl dne, večer už to mám zase oprýskané. A to se živím hlavou, že jo. A to mám doma i OPI laky a zkrátka nic mi nepomáhá. Takže to teď zkusím takto a uvidím. Asi bys ani na první pohled nepoznala, že nemám úplně svoje nehty.