huh. tak zítra. máte taky problém najet zpátky na pracovní/studijní režim? až do samotného štědrého dne to bylo v normě, vstávala jsem max. o půl deváté, chodila spát do půlnoci. a pak jsem sklouzla ke klasickému prázdninovému stereotypu. tzn. spát hodně pozdě, vstávat před polednem. rozhodla jsem se v pátek, že se zkusím přeorientovat na klasický pracovní režim. nedopadlo to. včera jsme byli na super večeři, pak jsme zaskočili do baru za macem&honzou a o půl jedenácté jsem už ležela v posteli a četla, v jedenáct zhasla. a pak se jen tak převalovala, znovu rozsvítila a do půl druhé si četla. cvičně jsem si nařídila budík na devátou. prima čas, který nikoho nezabije. omyl. chtělo se mi únavou brečet. pak jsem si uvědomila, že ještě vstávat nemusím. posun na desátou. sen o cestování do ostravy, kde jsem asi stejně nikdy nebyla. o půl jedenácté vstávám. ale jen proto, že jdeme k našim na oběd. jediná klika zítra je, že učím od osmi dva kurzy, o půl jedenácté jsem doma, a když to nepůjde, tak si ještě na dvě hodiny schrupnu. pondělí je takové rozcajdané, to mám raději mnohem více úterý a středu, kdy sice učím celý den v kuse, ale nikde extra nepřejíždím a nemám žádné prostoje. // celý odstavec o neschopnosti vstávat. paráda.
udělala jsem dnes debordelizaci knihovny. resp. vyházela jsem některé zbytečnosti ze šanonů a některých krabic a udělala si místo na další knihy. nějaké nové jsem dostala k vánocům, pár jich mám půjčených od mum nebo z knihovny. a dnes mi naši přivezli tašku knih od babičky, která nám v roce 2014 zemřela a byla velkou čtenářkou. musím do jara akutně vyřešit problém s umístěním knih, protože prostě víc prostoru a přihrádek už na ně nemám. sic jsem přemýšlela, že knihy typu k.v. rais, julius zeyer, a podobné klasiky odlifruju na chalupu, ale já to s knihami prostě neumím. nezbavuju se jich.
navíc jsem už k svátku od našich dostala krásný diář na rok 2015 a když jsem si během volna chtěla přepsat všechny narozeniny, zjistila jsem, že nevím, kde je. dnes jsem vyndávala postupně všechny knihy z regálů, abych ho našla zapadlý za jednou kupičkou. to skutečně podpořilo mé rozhodnutí o další nutné knihovně.
dnes dočtu svět malé january, příběh, který píše dívčin otec. holčička má schizofrenii. musím říct, že jsem dlouho nic tak příšerného nečetla. v uvozovkách příšerného, obdivuju rodiče, které tohle pětileté dítko zvládali, resp. nezvládali, ale učili se zvládat a vpravit janny alespoň částečně do nějakého režimu a ukazovat jí i reálný svět. holčičce je dnes třináct let a já chci dohledat informace o tom, jak jejich příběh pokračuje.
a radost na závěr! dnes jsem v "obchůdku u mamky" (čti mamčina skříň) objevila, resp. byla mi dána, krásná tunika z lindexu. hezké věci se dějí i bezdůvodně. téra
2 komentáře :
S najetím do pracovního režimu mám vždycky probém, čeká mě to ve středu a už dneska se mi vůůůbec nechce a zítra budu celý den fňukat!
Asi se taky zabavím nějakým tříděním věcí. Dneska jsem vyžehlila všecno prádlo, i to co jsem odkládala od nastěhování se po rekonstrukci.
já už jsem snad přepla, včera se mi podařilo jít spát v devět, což je zase opačný extrém, ale ráno se mi dobře vstávalo a jsem fresh :) hodně sil zítra ;)
Okomentovat