pátek 23. ledna 2015

přiznání.

instagram.com/terkalovescoffee
přinesla jsem si z knihovny další zásobu literatury. další olgu tukarczekovou, taky francois saganovou, na tu se obzvlášť těším. další je román nevítaní, román z blízké budoucnosti, kdy ze vzorků dna lze poznat, že jednou z člověka bude vrah. a čtvrtá, kterou jsem začala hned číst je madam paříž-praha o jarmile baxové, pro mě úplně neznámá žena, zatím je to tak dobře čtivé, že bych to mohla dnes přečíst. pokud se nerozhodnu dívat na jasmíniny slzy nebo film ida. // sama se sebou mám takový problém. týká se netolerantnosti. byť si to samozřejmě nechávám z velké části pro sebe. ale nevoní mi lidé, kteří volí nesmysly a ještě si to neumí obhájit, v duchu se vysmívám lidem, kteří chodí do kina na babovřesky, kameňáky, bastardy a takové ty úplně debilní filmy. a hlášky z toho jim připadají hrozně vtipný. já se jim teda vysmívám i nahlas. ale někteří moji přátelé jsou obdivovateli těchto filmů a mně je jich někdy fakt líto. pak taky nejsem s to porozumět faktu, že někdo poslouchá michala davida, může mi stokrát vysvětlovat co a jak. ty vole nechápu! taky nerozumím lidem, kteří říkají, že hodně čtou a ročně přečtou tři knihy. anebo těm, co sice hodně čtou, ale všechno to jsou sračky typu sex ve městě a takové ty no name ženské románky. čímž nechci svoji literaturu povyšovat kamsi do nebes, ale zase si myslím, že nečtu žádné prostoduché kousky. pak jsem alergická na to, když někdo miluje hokej a rozumí mu. ale pouze v době konání mistrovství světa či olympijských her. vždycky přesně vědí, kdo by měl být na ledě, co měl udělat, jak měl vypálit. nemám ráda podporování fejků. resp. mi to dost pije krev. nesnáším čtenáře blesku, aha a podobných plátků. většinou to omlouvají slovy, že to koupily jen tak ze zvědavosti. (tohle jsem vždy odpouštěla jen mé nejmilejší babičičce!). // tenhle post původně neměl být hejtováním na někoho nebo na něco. to se tak nějak zvrtlo v rámci mozkových pochodů. a je ještě x dalších věcí, které mě pijou krev, nebo alespoň nad nimi povytahuju obočí. ale tak každý jsme nějaký. já odjakživa netolerantní sebestředná čůza. muhehe. téra

Žádné komentáře :