who is who?

odvezla jsem dnes všechno k účetní, abych mohla co nejdříve vystát frontu na finančáku. a tak nějak ze mě spadl balvan toho papírování. // taky jsem se včera prokousala značnou částí objektivu z ruska a byť se téhle velké země bojím, jsou místa, která bych ráda navštívila. ale to jsou jen tužby a přání. a taky jsem po týdnech konečně dočetla druhou polovinu knihy madam paříž-praha. jde o životopis francouzky českého původu jarmily baxové, která pracovala jako redaktorka zahraničního vysílání československého rozhlasu. kniha/vyprávění vzniklo v roce 2004, to už byla paní jarmila dáma v pokročilém věku. začíná útěkem jejích rodičů a jí jako maličkého děťátka do francie. až po více než dvaceti letech jede do československa na prázdniny a než se stačí vrátit, celá její rodina se vrací. přichází únor 48, pak nechvalně proslulá 50. léta a jiřina už nemá šanci vrátit se domů. svůj život popisuje zpětně bez přikrášlování, nic nezamlčuje, nebojí se popisovat svoji promiskuitu, sex pro ni není tabu, rozebírá své vztahy k mužům, nebojí se zmínit nevěru, nahlíží na dnešní vztahy. a hlavně popisuje dobu bolševika. knihu sepsal omar mounira, a protože si vedu seznam přečtené literatury, maličko jsem bojovala s tím, zda zařadit knihu do české části nebo do té světové. a nakonec jsem ji zařadila do světové. // dneškem jsem rozečetla takovou milou oddechovku kateřiny hejlové fucking, loving ireland. jsem cirka ve třetině, dnes už věnuju svůj čas jen několika stránkách a padnu za vlast. // včera psala alice na svém blogu, že se konečně dočká tetování od ondrashe, který je tak specifický, že má velmi dlouhou čekací dobu. já se nechala naposledy tetovat před necelými čtyřmi lety a dlouho jsem netoužila po ničem dalším konkrétním. až poslední měsíce mám v hlavě naprosto jasnou myšlenku toho, co chci a kam. a zrovna dnes vyvěsil kluk, který mě tetoval naposledy, že se vrací z tetovací štace za oceánem zpět do vlasti, a tak jsem mu rovnou zaslala mail. tak předpokládám, že na přelomu jara/léta budu nově zdobená. téra