žiju? sama nevím.

stalo se toho za poslední týdny/měsíce moc. a mně se to nechtělo ventilovat. opotřebení materiálu. za pět let jsme s badboyem řešili takových věcí - exekutory kvůli jeho dluhům za zadkem, kličkování, insolvenci a spoustu dalších nelehkých situací. naučila jsem se toho hroznou kupu. umím blafovat. umím sepsat insolvenční žádost. kdyby to byla věc, na které se dá vydělat, živím se tím snad. každopádně jsem si toho naložila asi hodně. do toho jsem čtyři roky v jednom kole kvůli práci. chci se mít dobře, a tak makám od nevidím do nevidím. a najednou, když v lednu všechny ty starosti relativně pominuly. odezněl strach z toho, že mi přijde domů někdo něco zabavit, asi jsem se nějak vnitřně sesypala. možná úlevou. vlastně místo radosti, která měla nastat, jsem se radovat přestala. přestala jsem se cítit šťastná. a vůbec jsem netušila, jak dál naložit se svým životem. pak jsem si před měsícem udělala výlet za čuču do prahy. sešla se s člověkem, který je mi léta blízký, a trošku ztratila hlavu. přijela domů a všechno na mě padlo ještě víc. přestala jsem spát. začala pít kávu v obrovském množství. přestala jsem jíst. přidala na cigaretách. a často jsem neměla daleko k složení se. vůbec jsem netušila, co dělat. tenhle víkend, kdy jsem se s ním opět setkala, jsem se rozhodla, že si musím trošku život srovnat. po pěti letech jsme si dali s badboyem pauzu. v týdnu se ode mě stěhuje. a mně je už teď smutno. ale v tenhle moment má ten vztah víc mínusů než plusů. a já si potřebuju srovnat, co ke komu vlastně cítím. a jaká je perspektiva na jedné nebo druhé straně. a nebo zda bude nejlepší, zůstanu-li sama. překročila jsem mantinely, které jsem překročit nechtěla. mám pocit, že jsem si pokazila jedno skvělé sedmileté přátelství. // u našich jsem vyfasovala prášky na spaní, abych se trošku vzpamatovala a vyspala. a víkend plánuju strávit s knížkami a asi nejspíš v posteli a na chalupě. potřebuju nějak vypnout, zaměstnat jinak mozek než že budu přemílat, co ke komu cítím a jak chci žít. včera na mě dopadl stres asi nejvíc. nebyla jsem schopná držet tužku a psát. a už to takhle nechci. téra