9.7.

9.7.// Zítra si jedu pro auto, prošlo technickou. Na dva roky mám zase klid. Akorát budu mít asi už normální volant a ne sportovní. Brek. Těžko se mi bude zvykat. Miluji svůj malý volant. // Ještě tři dny a mám po antibiotikách. Ale i tak už chci zítra vyrazit do společnosti. Resp. nejspíš se sejdu s martinou, mojí nejstarší kamarádkou. Ne věkově, ale délkou našeho přátelství. To trvá už 28 let! // a v sobotu na koncert. // Vlivem nepřízně počasí (větru, bouřek, deště, hurikánů a padajících žab z nebe) nám jde špatně signál na televizi. Holt žijeme teď na chalupě, no. Což znamená, že se letos přemnožili chrousti, řve nám tu páv od sousedů, krůty zpoza plotu, mrouskají se kočky, štěkají všichni vesničtí psi, hřivnáči se už naštěstí odstěhovali z naší borovice a vůbec že to tu žije! Haha. Ale signál, ten nebyl. Letos jsem nejen pozornou divačkou wimbledonu, ale i tour de france. Bohužel se tak rozesral obraz vlivem počasí, že jsem neviděla, jak štybar dojel první, toni martin si zlomil klíční kost a peter sagan dojel druhý. Nikdy jsem se o cyklistiku nijak zvlášť nezajímala. Vlastně vůbec. Kromě toho, že jsem vždy měla kolo a jezdívali jsme na dovolené s kolama na střeše. Ale vlivem zubu času, nebo asi spíš tou růží na noze, kdy jsem zkrátka zůstala ukotvena na jednom místě, moje chorá mysl zatoužila sledovat tour de france. Ale musím říct, že záběry z letadla, nádherná belgická/francouzská krajina, to má něco do sebe. // předevčírem jsem si pustila čirou náhodou na dvojce dokument o Polsku. Připadá mi, že Polsko je zemí, která je z pohledu nás Čechů dost opomíjená a že spíše máme pro Poláky pejorativní a uštěpačná označení. Tedy je tomu tak u nás v pohraničí. Polsko mě z hlediska nějakého poznávání a cestování láká už dlouho. Kdysi jsem strávila dovolenou u Baltu v městečku Rewal a vydali jsme se i do Štětína. Ale jinak toho znám pramálo. Tedy osobně. Kudowu-Zdrój a Klodzko. Letos v létě snad konečně pojedu do Wroclawi, a na podzim do Krakowa a Osvětimi. Láká mě ale i Waršava a hlavně Gdaňsk a Gdyně. Jediné, co jsem do té doby o těchto přístavních městech věděla, že se tam mluví kašubsky. Ale Gdaňsk byl v dokumentu vykreslen úžasně. Přístavní město říznuté architekturou inspirovanou Vlámskem. Takže Polsko! &&& mamuš se pustila do renovace starého nábytku tady na chalupě. Nátěry, broušení, lakování, dodávání patiny. A tak mám doma v kuchyni díky tomu nejen dvě téměř námořnické židle, ale letos i jednu modrou vintage. A zítra se mi začne dávat dokupy velmi retro skříňka z babiččina obýváku, která dostane nový háv a usalaší se mi doma v kuchyni. A budu mít i nový stolek do obýváku. Teď mám takový ten klasický bílý, kterému se našroubují nohy za pět minut, Ikea ho prodává ve všemožných barvách asi za dvě stovky. Ale je malý, ale hostím-li návštěvy, obvykle řeším, kam s věcmi. A teď budu mít jednoduchý, větší a tak trochu vlastně retro. Co by ne. Téra