a přeci se točí.

revoluce v mém životě. řepová polévka mi leze krkem! vůbec netuším, co se stalo. uvařila jsem si jí kotel, že ji budu mí na další dny. a místo toho ji mám plné kecky po dnešní porci. možná to jsou jen prazvláštní erupce na slunci, zítra se budu těšit, až si ji naservíruji k obědu. ale dnes to úplně nejde. ||| vstávám na první zazvonění budíku, koupelna, garderoba, ovesná kaše a rychle do města pod horami. po dvou hodinách tam se na necelou hodinku opět usalaším u m., popíjíme čaj, dáváme zdravotní cigárko, povídáme o divadle a knihách. panebože! tyhle diskuse mám tak ráda. ale nejdou s každým. rozhodně ne. troufám si říct, že s většinou lidí v mém okolí nejdou. a tak úplně sedím, hltám každé slovo, každé doporučení. díky díky díky za takové lidi v mém životě. a proto si přečtu mistr a markétka. byť bych měla začít u té bible. ||| tři další fajn kurzy, pauza na kávu. téměř jsem dočetla manželské etudy. skvělá věc. skvělá idea. ale občas by člověk zaplakal. to jako fakt? to vyjadřování! zbytek jsem si nechala na dnešní večer do vany. ||| zítra téměř v kuse. čtvrtek bude náročný. už aby bylo zítra touhle dobou. to budu vařit guláš pro kluky na víkend víc na sever. a bramboračku pro moje návštěvní pražské trio. víkend může směle začít. téra