strašně hezkej den to dnes byl. ráno sice brzká vstávačka po půl šesté, ale narozdíl od loňského roku učím ve městě pod horami hned po ránu jen dva kurzy a pak mám hodinu a půl volnou. potřebuju cca půl hodinky na přejezd do čska, abych si tam stihla nakopírovat materiály, poklábosit a udělat si kávu, ale stále mám hodinku k dobru. a tu jsem dnes strávila u své bývalé kolegyně z jedné školy. úžasná češtinářka po padesátce. tenkrát jsme spolu sdílely kabinet, hned první den přípravného týdne jsme si padly do oka a od té doby, byť už druhý školní rok státní školství neokupuju, si stále voláme a vídáme se. myslím, že se s ní život příliš nemazlil, ale přesto je úžasným člověkem. dnes jsem přijela do jejího domečku, bylo přesně to počasí, které miluju, šedá obloha, mrholení, v útulné kuchyni mě čekala připravená káva a my se téměř celou hodinu bavily o literatuře. ona je pedagog, kterého obdivuji, nenalejvá do studentů vědomosti typu letopočtů a spojky autor-dílo. chce, aby znali kulturní a politický kontext, situaci té doby, propojuje to s historií, filozofií. je člověkem silně věřícím a přesto nikomu víru nepodstrkává, necpe. dává mi skvělé tipy na knížky a já se s ní vídám moc ráda. loni před vánoci mi při našem posezení půjčila knížku odpusť, natašo, od ruského mladíka dakova. zhtla jsem ji během chvilky. byla relativně úzká. vím, že jsem ji četla cestou do drážďan a pak jsem si v autobuse svítila i na cestu zpět, abych o nic nepřišla. našla ji kdesi v antikvariátu a bylo to neuvěřitelně zajímavé čtivo. tuhý stalinismus. leninovo učení. sovětský svaz dávných let minulých. dnes jsem si od ní přivezla děti arbatu od anatolije rybakova z doby 30. let minulého století. až dočtu nesnesitelnou lehkost bytí od kundery, vrhám se na to. od kundery jsem kdysi přečetla žert, který se mi moc líbil a pár sešitů směšných lásek. zajímavé, jaký tehdy pětatřicetiletý kundera měl nadhled a dokázal popsat vztahy mnohem starších lidí. tak opravdově. v červenci mi kamarádka martina věnovala dodatečně k narozeninám právě nesnesitelnou lehkost bytí a včera jsem usoudila, že je ten správný čas se do ní pustit. // včera mi odpadly dvě hodiny. pozdě. takže zaplacené. co víc si přát. tak jsem usoudila, že je čas dočíst psi z rigy. těch nejnapínavějších devadesát stran jsem dočetla na kávou v jedné restauraci v čska, kde mi ja pětiminutové čekání na kávu přinesli jako pozornost podniku kousek makovníku. proč ne? ta kniha měla neskutečný závěr, mělo to spád, do poslední chvíle nebylo jasné, jaké přijde rozuzlení, kdo je poplatný režimu bývalého sovětského svazu, kdo je zapletený do drogového dealerství. hůůůů. no dočetla jsem to nad tou kávou. // do toho usedl k vedlejšímu stolu pracovník jedné tamní firmy s ruským klientem, tak jsem trošku poslouchala a úplně mě fascinovalo, jak někdo dokáže v jiném než svém jazyce komunikovat o politických situacích v různých koutech světa. tohle bych asi takhle fundovaně v angličtině fakt nedala. do toho jim slečna servírka přišla říct, že mají v nabídce boršč a oba vykřikli niet. až jsem se z toho nahlas rozesmála.
dost jsem se odklonila od toho, že to dnes byl príma den. všude voněl kouř z komínů. pardon, ale mně to fakt hrozně krásně voní! úplně mě to počasí dodávalo chuť do všeho. pak moje oblíbená firma. tři kurzy. při posledním káva a fajn atmosféra. pak jsem se usalašila na další kávu u tchýně mojí sis, kam jsem vezla jen jedny náušnice, ale nemohla jsem říct ani slovo a už se mi to servírovalo. poté dva príma mini kurzy. posez s kačkou. // a pak tetování no.6. čtyři mám na levé ruce a ráda bych nějaké propojení mezi nimi, takže jsme vymýšleli i barvy, tzv. vodovky, kterými budeme pokračovat. musím to stihnout do jara, poté můj tatér, který už má sježděný severoamerický kontinent odlétá na druhou stranu polokoule, na zéland. na rok tetovat. a já už nechci měnit. // teď mi tu voní zázvorový čaj, napouští se mi vana, což bude dost akrobacie vzhledem k tomu, že to ještě nemám namáčet, a pak už kniha, spánek a vzhůru do dalších pracovních dní. zítřek bude sice hodně náročný, ale všechno je príma. tak snad to tak bude a nic nezakřiknu. ||| a jak se máte vy? téra
Žádné komentáře :
Okomentovat