středa 21. října 2015

práškovací letadlo.

dnes jsem vyprávěla na jednom kurzu svoji letitou domněnku o práškovacích letadlech. možná bych mohla být občas méně sdílná. mlčeti zlato. že jo. myslím, že práškovací letadlo a nafta jsou asi nejlepší story, které mi v očích veřejnosti můžou po sdělení snížit iq na velmi nízký kvocient. moje sis dává tyhle dva příběhy prý velmi ráda k dobru, ale začíná to větou mám velmi chytrou sestru, ale... ano, i mistr tesař se utne. téra a práškovací letadlo je datem novější storka. datuje se do dob mého osmadvacátého věku života. to si tak stojíme u sis v brně na terase, za pár hodin mám s vlastou odletět do londýna, a ještě spolu s mum hledíme na město. nad hlavami křižují oblohu letadla, za nimi dlouhé čáry a já zmíním, že stejně nechápu, jak z takové vejšky ten prášek na to pole dopadne. tři překvapené hlavy se ke mně otočí. jako jestli žertuju. ale mně to skutečně není jasné. až mum se odváží zeptat, zda to myslím vážně. ano, myslím. co jiného by to bylo. a ty si fakt myslíš, že to je práškovací letadlo? deset kilometrů nad zemí? viděla jsi někdy práškovací letadlo? no viděla, bylo pár desítek metrů nad polem, zdálo se mi to dost logické, proto jsem byla překvapená, že lítají i tak vysoko nad tím polem. no a od té doby ví, že čáry na obloze jsou z dopravních letadel. haha. || druhá story se datuje ještě dál. téra s čerstvým řidičákem. vlastně možná ne úplně čerstvým, ale každopádně bez vlastního auta a malým povědomím o palivech. půjčuji si auto od rodičů, slíbím, že se stavím na benzínce. přijedu k jedné, nafta nikde. jedu k další, zase nafta nikde. vracím se zpět na tu první benzínku a zoufale volám mum, kde mám jako sehnat naftu, když ji nikde nemají. jak nemají? no nikde tu není napsaná. diesel. aha. a je to! téra


Žádné komentáře :