neděle 6. prosince 2015

povím ti jedno tajemství...

... řekla včera d. tajemství, které znají všechny matky, ale budou se tvářit před ostatními, že to tak není. porodíš dítě a jsi v prdeli. vstáváš v noci, jsi utahaná, nemůžeš spát dál na břiše, změní se ti život, je to hezký, ale jsi vyřízená a pokud jsi normální, tak si nelebedíš v hovnech, plínkách a šišlání a nepotřebuješ se družit s ostatními. jseš ráda, že jseš. a na dovolenou nejezdíš s lidmi, které fakt vídat chceš, ale s těmi, co mají ty děti taky, aby občas hodil voko na to tvoje někdo jiný a ty jsi měla chvíli pro sebe. a naopak. a všichni se tváří, jak je všechno boží a blahosklonně kývají hlavou, jak tomu ostatní, co nemají děti, nerozumí. || tohle a spoustu dalšího mi řekla matka tříletého dítěte! šly jsme spát o půl čtvrté a v devět budík. z ložnice na ni volám do obýváku a jak to dáváš po kalbách? ona: blbě, tahá mě za ruku a říká "mami, povídej o vláčkách" a já v půlce usnu a najednou mě probudí "mami, a dál?" a já zase něco vyprávím a on řekne "ale tak to není, to jsi už říkala". a já jedu odznova. a probraly jsme úplně celý svět! největší duševní analýza ever. bylo to s ní boží! a přitom to byla taková spontání hrrr akce. tuším, že ve středu telefon co děláš v sobotu, přijeď. jenže vidina toho, jak někde v hk pařím a ráno jedu domů, abych pekla, mě vylekala. a d. praví tak přijedu já. a přijela! dítě dala k babičce a bylo. vyrtěnkovaly jsme se a šly do baru. d. se ptá flirtujeme dneska? a rozhlíží se po lokále. lol. 

ráno odjela. přijela markét. i letos po půl dni pečení nenávidím vánoční cukroví. je půl osmé a já jsem tak vyřízená, že jdu spát. a ráno první lymfo. téra

Žádné komentáře :