neděle 31. ledna 2016

leden.

nakonec utekl jako voda. byť čas vánoc mi připadá neskonale vzdálený. je to i tím, že letos město sundalo brzy vánoční výzdobu. a strom byl pryč těsně po třech králích. takže teď očekávám všude valentýn, potom velikonoce, školní sešity a zase vánoce. tenhle koloběh je neměnný. taková jistota. lol. pro mě byl leden zvláštním měsícem. už od listopadu mi tak nějak čím dál víc vadil lidský nezájem. lidí kolem mě. o nic. nebo zdánlivě o nic. anebo v mých očích tomu tak bylo. protože nemám mezi svými obvyklými přáteli, to jest má parta, s kým probrat, co jsem přečetla, viděla, kam se chystám. všem to připadá zbytečné. 

už od vánoc mě trápily hlasivky. 5. ledna jsem dostala na deset dní antibiotika. pak se to chvíli zdálo so-so. a po třech čtyřech dnech toho so-so stavu jsem začala parádně chraptět a dva dny na to úplně ztratila hlas. a zánět hlasivek tu byl znovu. dnes je poslední lednový den, hlasivky mě stále pobolívají a cucám islandský lišejník. jsem ráda, že lékařka na orl nezvolila další antibiotikovou cestu, že jsem si vystačila s aescinem, čajem a teď lišejníkem.

leden byl také měsícem bez cigarety. můžou za to hlasivky, samozřejmě. ale čím déle nekouřím, tím víc mám pocit, že bych ani po doléčení nemusela začínat. nechybí mi to nijak. mohla jsem před dveře na balkon postavit sušák na prádlo, protože přes něj není potřeba nikam chodit a nemusím tak sušit prádlo v obýváku. taky jsem asi něco ušetřila. hned jsem to teda investovala do thebalm produktů. ale to je zdravé! haha. 

viděla jsem deset filmů. přečetla sedm knih. to není špatné skóre. || s háňou&míšou jsme naplánovaly květnový výlet do varšavy. míša doma polehává s angínou, tak se pustila do hledání ubytování přes airbnb. asi to bude vážně pecka. 

objednala jsem si hodinky a tenisky new balance. začala se děsně starat o pleť. a asi to přináší ovoce. || vypila jsem za celý leden asi pět či šest káv. jinak piju téměř výhradně čaj. taky hodně vody. 

nějak zamrznul náš vztah s liškou. byla kromě mé sestry&badboye jediným člověkem, kterému jsem se svěřila s faktem, že mi připadá, že lidi nic nezajímá, a proto nemám žádné velké tendence se družit. přitom zrovna ona zcela do téhle skupiny lidí nezapadá. a myslím, že to sama ví. možná jen blbý měsíc. 

včera jsme vyrazili s badboyem a psím kámošem do starých lázní. spousta aut, takže jsme parkovali kousek dál než obvykle. vystoupila jsem a před mými zraky vykoukla vila vilekula. to chceš. byla jsem jak u vytržení. myslela jsem si, že tenhle typ domů u nás ve městě není. v tom pod mrakem počasí byla docela creepy. chvíli jsem si myslela, že se otevřou dveře a uvidím pipi punčochatou, alfréda nebo pana nilsona. ale místo toho jsem měla pocit, že se v patře odhrnuje závěs a valí na mě oči strýček fester. vydali jsme se pro mě neznámou cestou. klikatou "polňačkou" a došli jsme až k bunkru. tady v pohraničí byla kupa pevností. a u nás jich člověk může vidět skutečně dost. a pak přes louku, starým jablečným sadem jsme jako kamzíci sešli dolů a došli k místu, které vypadalo jako kozí farma. bylo tam i staré mlýnské kolo. pumpa s vědrem. spousta koziček a kachen. malé kůzlátko žvýkalo chleba. zaujal ho náš bořík, kůzleti vypadl chleba a náš pes mu ho snědl. a o dvacet metrů dál na nás vykoukla oblíbená restaurace. chodíme do ní často rádi na kávu a nikdy jsem si nevšimla, že o kousek dál je takovýhle statek. nádherné poznání. 

také nás včera dost neplánovaně čekala debordelizace. vše způsobilo jediné. naši mi z ikea přivezli skleníček. takový ten, který je na každém instagramovém účtu. a který je zkrátka ňuňu. a dva hyacinthy k tomu. mám své kuchyňské okno ráda, rostliny/věci na parapetu si hýčkám. a tak jsem rozmarýn i hyacinthy usadila do skleníčku. všechno přeorganizovala. badboy nechal naši plovoucí podlahu konečně opravdově plout. rovnou jsme se vrhli i na vyklízení spíže. je to studená místnost za kuchyní, kde už často nevím, co tam vlastně mám. odlifrovala jsem malé skleničky k našim, aby v létě bylo do čeho usadit domácí úžasné marmelády a také kečup, který bych chtěla zkusit vyrobit. shledala jsem, že naše zásoby alkoholu jsem nemalé. zjistila, kolik krup mám. přerovnala si hrnky. sundala pár obrázků ze zdi. badboy vyklidil v chodbě patro. a pak jsme si udělali domácí burgery. já měla tofu burger, který byl prostě boží. takový jídelní orgasmus. 

zítra začíná únor. hned ve čtvrtek mě čeká divadelní představení. a vůbec to vypadá na docela fajn sedm dní. téra

2 komentáře :

p. řekl(a)...

ja bych taky uz nezacinala, investuj to kosmetiky :)

téra řekl(a)...

asi si vždy, když budu mít roupy koupit si krabičku cigaret, vzpomenu na šanelí rtěnku a přejde mě chuť :)