pondělí 8. února 2016

anežka.

včera jsem konečně dočetla anežku. nebylo to zrovna veselé čtení. a střídání retrospektivy a současnosti u hlavní hrdinky julie. poté, kdy už dorostla agnes do určitého věku, tak i její pochody se začaly střídat. hrozivé v tom, co se společností udělají předsudky. a taky obrovské ambice, cíle a neschopnost přijmout fakt, že každý jsme jiný. agnes, ač romka, dostala dobré vychování, nebyla hloupá, byla zdvořilá, milá, ale mantinely a obrovský tlak na ni, vedly ke vzdoru. || dnes jsem sáhla pro něco méně náročného babičky: mrtvý kuchař. nejspíš dost roztomilá finská detektývka. al nebudeme to nazývat detektývkou severskou. tady se můžu bát maximálně tak toho, že jedné z dam spadnou umělé zuby do polévky. || téměř volný den mi díky jarním prázdninám spadnul do klína. ráno milá konverzační hodina u dannyho nad čajem. pak jsem se usalašila doma, radovala se nad novou rtěnkou, a jela na dobrou kávu do firmy. seznámila se tam s jejich produkty. a zase jela domů. a od té doby mám volníčko. vzala jsem svého psího kámoše na prochajdu do zákoutí našeho města, kde jsem sama ještě nebyla, a pak už známou cestou domů. pustila jsem si odcházení od havla. ale nějak mi to nejde. kouskuji to. jeho smysl pro absurdno se zde maximálně projevuje. a snad jen to prostředí vily čerych a výborné obsazení mi říká dokoukej to. || měly jsme si dát s holkama ve třech sedánek, ale liška osiřela a mně se tak strašně nechce. dala jsem si hodinku. a pak zase hupky dupky domů. zkrátka mě baví být občas tak asociální. téra

update sms od markét, že nestíhá a že ji mám vyzvednout o patnáct minut později. píšu, že ok, ale že to vidím tak do devíti (tzn. hodinka a čtvrt). telefonát. že kdyby to věděla, že se na to vykašle a odjede na ves, kde teď bydlí. že má stres v práci a já mám čas jen hodinu a půl. chvíli jsem přemýšlela, že švihnu telefonem rovnou, pak jsem se nadechla a řekla jí, že to tedy necháme a pak to až položila. || poslední dobou takové zvláštní přátelství. mám pocit, že mám být něco jako absorbovač fotek, které mi ukáže na telefonu, co koupila, co koupí, a milion selfíček. nadechnu se, abych něco řekla a znovu další fotka. a že teď je i tohle kávování dejavue. vždy o tomhle. || taky nakupuju na ebayi, ale píšu si to sem, ale nenutím to živě po celý večer svým přátelům u stolu. 

Žádné komentáře :