sobota 27. února 2016

kdyby ty muziky nebyly.

týden zase utekl zoufale rychle. proč zoufale? jestli všechno bude utíkat těmihle mílovými kroky, budu brzy přemýšlet, jaký vejměnek bude příhodný pro můj důchodový věk. || nic závratného se nedělo. ale nerada nechávám blog dlouho prázdný. od pondělního kinového zážitku jsem žádnou kultůru neměla. doktor se nepočítá. || ve čtvrtek mi dorazil od ket konečně můj cardigan, který mi kupovala už o vánocích v londýně. pořád jsem si nepřijela do prahy vyzvednout, a tak přišla na řadu pošta. je ještě delší než ten v černé barvě, úplný pláštík, což mi v kombinaci s mojí černou uniformou (rozuměj věčné duo blacktrousers&blacktshirt) a teniskami new balance pecka. hodinky na zápěstí, rtěnka na pusu, načervenit tváře, přepudrovat nos, no štramanda prostě. || pátek jsem si plánovala tak klidně. v posteli s knížkou či filmem hned po práci. člověk míní že jo. a tak jsem jela vyřídit účetnictví za minulý rok, pak k našim na čaj. s mamuš do lídlu pro zahradnické nůžky, protože keře musí být krásné, to se ví. pak s pejskama a mamuš zase k nám. a když jsem pak osiřela a začala si napouštět vanu, zavolala liška, zda nechci vzít psího kámoše a přijít k ní, že peče a vaří a uvítá povídací společnost. a tak jsme šli. || moje nespaní, úzkost a stresy má pojmenování. musím říct, že jsem si návštěvu psychiatra představovala úplně jinak. tady se úplně natvrdo léčí diagnoza, neřeší se příčina. a já si myslím, že bych to dala i bez medikamentů, kdyby se mnou někdo rozebral proč. takže nějaká ta antidepresiva jsem vyfasovala, ale chci to řešit s psycholožkou, ne psychiatrem. upřímně jsem velmi zvědavá na to, co se mnou prášky udělají. tak hezký víkend. téra

Žádné komentáře :