knihy. aneb pivo je moje palivo.

na brzkou shledanou, teheráne toť knížka, kterou mám rozečtenou. z kultury, která mě knižně tak moc láká, byť je pro mě často víc než nepochopitelná. a také jsem si půjčila knihu stopařův průvodce galaxií. nějak mám pocit, že zrovna tohle čtivo bude absolutně mimo můj záběr a že se tím asi neprokoušu. ale připadalo mi to tak kultovní, že jsem po tom v knihovně sáhla. no uvidíme. žilinka mi včera na instagramu napsala, že by ji zajímala kritéria, dle čeho si vybírám literaturu. briskně jsem jí odpověděla, že asi žádná kritéria nemám. že se vyhýbám jen braku, za ten považuju ženské románky. asi mám pocit, že čtu cosi jako vyšší literaturu. proto když pak rozkliknu blog či ig účet, kde se to jen hemží samou cecilií ahernovou, sophií kinselly či johnem greenem, a poznatkem, jak dívka hodně čte, mě vytáčí. ale když o tom přemýšlím pak, asi každá přečtená kniha dobrá, znamená to penzum určité slovní zásoby a její rozvoj a skutečnost vytvořit si nový svět. takže asi proti gustu. že jo. a taky bych měla napsat never say never. protože od každého výše zmíněného autora doma po kusu knížky mám. ale kritéria jako taková pro výběr své četby nemám. můj záběr toho, co čtu, je široký. ačkoliv miluju lágry (hroznej oxymorón), diktatury, židovskou tematiku, islám a severské detektývky. čtu víc světové autory než ty domácí. a mám jen pár vskutku oblíbených autorů, mezi ně patří haruki murakami, lars kepler a jiří hájíček. rozptyl velký. a ráda bych četla mnohem víc. 

|| druhý, pro mě dost světový problém, který nikomu nezajistí mír, ale mně na duši klid určitě, je ten, že nerozumím tomu, jak krásně a sytě vypadají všechny lesky/rtěnky/matné rtěnky/... od nyxu báječně na rtech. a mně včera dorazil istanbul od nyxu a kromě té barvě mě konzistencí a tím, co na rtech tvoří, nijak závratně neuchvátil. asi jsem měla velká očekávání. || ještě vyzkouším ten od thebalm a protože jsem příšerná, tak už zase brouzdám po netu a rozhoduji se mezi dvěma paletkami od sleeku. mám už jednu doma a moc mi vyhovuje pigmentace. a ty štětce, co jsem si objednala, už potřebuji jako sůl. mám tristní nedostatek a nikdy mě nenapadlo, jak moc budu pořádné štětce postrádat. zajímavé je, že mě poslední týdny nenapadlo vůbec přemýšlet o garderobě, co že bych to vlastně potřebovala či chtěla... nic zásadního. asi plavky na léto. jedny perka jaro. a přemýšlím o nějakých adidas teniskách. || skoro devět hodin. to je můj čas. zuby. odlíčit. spát. btw včera jsem si všimla jedné roztomilé věci. večer si poctivě snosím k umyvadlu všechny ty odličovací pičičandičky, vycídím si pleť, vyčistím zuby, pořádně se nakrémuju, večer mám i moc ráda své vlasy.... připadám si málem hezká. a pak si natáhnu spací úbor. tričko s nápisem pivo je moje palivo a odcházím na kutě. vlastně nemám žádné parádnické pyžamo. napravit. téra

PS: za parádnické pyžamo považuji příjemné kalhoty a tričko s obrázkem.