čekám.

čekám, než mi na obličeji zaschne mask of magnaminty, a pak si zalezu do vany. bůhví, jestli nějaký z mých postů nezmiňuje koupel. myslím, že můj čas psaní je vždy před koupelí. haha. včera večer jsem si zcela upřímně řekla, že to bude piča den. nějak jsem po včerejších novinkách neměla chuť cokoliv vymýšlet a chystat. a improvizovat zrovna ve středu? ne, to vskutku není improvizační den, protože bych v některých kurzech mohla být zvídavými studenty náležitě potrestána. upadla jsem do komatu, zase milion divných snů. ale co. spala jsem celou noc. ráno jsme se potkali s badboyem. díky bohu za alespoň tyhle chvilky. poslední dobou se nějak míjíme a jsme rádi, že alespoň chvíli máme společnou. jela jsem na první hodiny tak nějak odevzdaně. hned ta první mi zvedala adrenalin. nechápu! po pěti a půl letech jazyka se mnou. a tomu předcházejících asi čtyřech letech neschopnost sestavit větu, otázku v přítomném čase. předpřítomný čas zdá se býti opět novou gramatikou. a vrcholem je neznalost tázacích zájmen. moje vy je neumíte? odpověď ne, ale mám je napsané někde. wtf? moji senioři po třech letech výuky dělají krásné věty, reagují na mé otázky, konverzují. dneškem jsem se definitivně rozhodla, že se po těch šesti letech nechám z tama odvolat. potřebují možná větší bič. a já na to nejsem. hodinka s m. u kávy na místě činu. tam, kde jsem učívala před dvěma lety. jen by ty chvíle mohly být delší. cesta z města pod horami do čska. a teď se ukáže, zda jsem mistr improvizace. a jsem! a jaký! tři nakonec parádní hodiny. a jede se dál. jedna devadesátka, kde si občas také povzdechnu. ale jsou to jen chlapi a tím já odpustím víc než ženám. lol. po dětičkách už jedu domů. teda... dnes u nás spí princezna. slavila minulý týden narozeniny, tak se stavuju pro dortík, do kterého jí zapíchnu svíčku. a samozřejmě zase šmejdím po drogérii. už třikrát jsem vokukovala essence velvet matt odstín 24. dokonce se mi zdá, že už ho teď téměř nikde nemají. že všechny stojany obsahují jen tester. bodejť by ne, když ji každá yt/instagram číča má. před pár týdny v praze jsme s čuču okukovaly rtěnky a já se rozhodovala mezi touhle, tenkrát mně zcela neznámou, a plum passion od maybelline. zvítězila mejbelinka. protože ta esenčí se mi zdála, že už při swatchi na ruce dělá takové malé cucky. a zdá se mi to stále. ale všechny kosmočíči ji chválí, tak jsem ji zkusila. sama nevím, zda slovo kosmočíča myslím pejorativně nebo to může být jakási lichotka. 

a abych nezabředla do šminkovacího šuplíčku... || v neděli jsem byla v rámci festivalu jeden svět na dokumentu od heleny třeštíkové mallory. viděla jsem ho před pár týdny. jenže tentokráte to bylo jiné. přijela sama mallory, se kterou se pak debatovalo. úžasná žena tahle mallory! charizmatická, neskonale silná, s úžasnou rétorikou! obrovský hold skládám této ženě. 

a včera získala cenu magnesii literu anna bolavá za svoji románovou prvotinu do tmy. zrovna to čtu, takže potvrzuji, že je to vážně moc dobré. včera jsem ji tedy na chvíli odložila. z prahy mi dorazila fatima, u které mi zbývalo dočíst cca šedesát stran, tak jsem tak učinila. dnes už ovšem do tmy. téra