neděle 24. dubna 2016

zahlašuji, že...

sic je teprve nedělní dopoledne, ale řadím tenhle víkend k těm opravdu povedeným. v pátek jsme měly dámskou sešn, markét slavila narozeniny. obsluha u dannyho tentokráte fungovala na jedničku, sešla se taková milá skvadra žen, paradoxně jsem si to stejně užila nejvíc s mojí sis, se kterou jsme probraly knížky, lingvistické zákeřnosti jednotlivých jazyků a domluvily se na tom, že si v týdnu společně vyrazíme na přednášku o jižní koreji. taky jsme si sdělily rychlé info o pár ig divách, které se skvěle malují a tak. opustily jsme to v rozumný čas, stavily se u mě doma, vybrala si nějaké knížky a odvezla jsem ji domů. badboy měl tenhle víkend hodně práce, takže jsem ráno zavolala tatínkovi, s mým psím kámošem jsme se mu nakvartýrovali do auta a vyrazili na chalupu. vyzvedli jsme si u tonyho krásná zámecká křesla nebo spíš takové sesle na naší chaloupku, a já tam byla letos vůbec poprvé od silvestra. zbroušená podlaha ve velké světnici, natřený dřevěný strop na bílo, nová retro sedačka, a myčka v kuchyni. dali jsme si kávu, očuchala jsem tulipány, obešla chalupu, prošla se po zahradě, sáhla po ruštině pro samouky, četla azbuku jako bodnutá včelou a byla to prostě paráda. cestou domů jsme rozsvítili s taťkou babičce a dědovi svíčky na hrobě, přilili vodu tulipánům do vázy a naši si mě vzali k sobě na oběd. || zjištění, že mé radostné až eurofické stavy posledních dní nejsou jen vedlejším účinkem medikamentů, ale že jsem se asi poslední rok fakt cítila tak blbě, že je mi teď jen dobře a mně to připadá jako obrovský kontrast. a nic na tom nezmění fakt, že jedu v úterý k zubaři, protože mi praskla korunka, tak si trošku připadám jako pizizubka, byť to zase tak vidět není. 

|| včera jsem byla na úžasném divadelní představení spolku kašpar, a to mrzák inishmaanský. lístky jsem dostala už k vánocům.vůbec nechápu, že to na místní obecenstvo neplatilo a sál zůstal spíš poloprázdný. rozhodně to nevypovídá vůbec nic o kvalitě představení. skvělé obsazení, hodně černého humoru, vulgarismů, ale taky velký knedlík v krku. představení žena za pultem s kaiserem a lábusem bývají vyprodané, byť v režii davida drábka, stejně to nechápu. a na tuhle silnou věc v podání kašparu přijde jen pár místních. blbý. || a sledování seriálu ulice prostě nepochopím. 

pátek? některé věci prostě nechápu. jako v neskutečně hezkém slova smyslu. a to, že lidé dnes dělají ještě věci nezištně. to mi takhle přijde na ig zpráva od delfičky, ať ji pošlu adresu, že má JEN TAK pro mě úžasnou tvářenku od bourjois. normálně mi spadla čelist a dojetím mi šly slzy do očí. znám ji jen přes instagram a ona mi udělá takovouhle radost?! ještě teď jsem z toho dojatá.

abych nebyla málo marnivá, tak jsem si do košíku na dekorativka.cz naskládala korektor od catrice a boží leskortěnku od jordany. ještě jsem neodklikla objednávku, protože přemýšlím, co vyzkoušet od značky milani a jestli za to stojí kosmetika od w7, připadá mi totiž, že až podezřele moc kopíruje všechny okolní značky kolem. 

pustila jsem si film carol. který má krásnou atmosféru. cate blanchett je zajímavá jako vždy. téma se mi líbí. ale obě hlavní hrdinky jsou mi tak nějak protivné a vlastně jsem se těžila, až už bude konec. a pak jsem mluvila s mamuš a ona se ptá, zda zítra nechci s ní jít do kina na carol. lol.

a protože dnes KONEČNĚ dočtu poslední aristokratku, budu se moci vrhnout na himmlerovu kuchařku. || konec hlášení. téra

2 komentáře :

p. řekl(a)...

delficka je jeden z nejhodnejsich lidi na svete <33

téra řekl(a)...

vůbec o tom nepochybuju!