opět praha.

vyrazila jsem si v pátek do prahy. bivakovat k chandlerovi&ket. a dorazila taky janička a bylo nám hej. tak hej, že jsem usnula ve čtvrt na čtyři ráno. v sobotu čekám na spoj do centra, dva chlapečci se tahají na nástupišti o provázek. vběhne mezi ně holčička se slovy nechte toho, pejsci, teď budeme aportovat klacík. rozmáchne se, mrskne ho kousek před sebe, chlapečci se rozštěkají a letí pro klacík, který jeden z nich nese v tlamičce. to jsou věci. koukám jak vyoraná myš. || začínáme s čuču tradičně v emě. káva. borůvkový koláč. mňam. do toho píše péťa, že už je emma na světě! radost největší. a paradox, že zrovna s čuču vzpomínáme, jak přesně před rokem tam s námi péťa seděla a pak jsme jely na invalidovnu. tentokráte se k nám přidává bára. spolužačka z vejšky. vidím ji po šesti letech a je to super. hurá na náplavku, kde je na palubě lodi blešák. a přes ten krásný železniční most jdeme na smíchov. potřebuji do nyxu. jde vidět, že tenhle kosmetický bohostánek frčí. linky, pro které si jdu, už nemají. a tekutá vskutku fialová rtěnka, kterou mám v merku, je boží, ale asi trošku moc už. a tak se s prázdnou přemisťujeme do loving hut, kde mají nejlepší vegetariánský závitky ever. na mě trošku padá únava z předešlého ponocování, proto se za čuču v několika obchodech pouze ploužím, zkouším sluneční brýle a hledám mikinu s květinovým potiskem, kterou samozřejmě nenacházím. v f&f si kupuju do sbírky další černé slimky. šup na tramvaj a směr výstaviště, kde je svět knihy. je to obrovské. a ugova salaterie tam má skvělou domácí malinovku. povídám si tam s jednou svojí studentkou, která tam opečovává jeden ze stánků. pak s čuču usoudíme, že nutně potřebujeme do světozoru, já na ritu a ona na citronový cheesecake. a že by třeba na myslbeku mohla být ta květinová mikina, která tam samozřejmě také není. a pak už frčím do uhříněvsi. v hostivaři ke mně přistoupí terka a čeká nás další večer s poměrně krátkým spánkem. dnes to domů beru přes cčm, kde mají v reserved nejmilejší puntíkaté tríčo, což je pro mě, minimalistku, největší hardcore a divočina, ve své podstatě je vlastně jednoduché, a tak mi záhy říká pane. a hlavní cíl je marks&spencer, kam jdu doplnit zásobu čajů a koupit si jejich božský hummus. na oběd do ikei, kde se sešla půlka republiky, dávám si jejich lososovou polévku a lososový wrap a mažu domů. úplně udyndaná odemykám dveře při prvním vhazování. a jak to s dány dopadlo, už všichni víte. ještě že mám zítra hodně volný den. možná se mi dnes natrhne pusa ze samého zívání. a to si dávám sakra výzvu - dočíst kábulské vlašťovky. to dám. téra