a je to.

a je to! zase to uteklo jako voda. těším se na to od konce srpna. v září hýkám radostí z toho, že v kauflandích regálech posedávají vánoční čokoládové figurky. v říjnu už pomalu vyhlížím počínající výzdobu v nákupních centrech a některých obchůdcích, listopad to už je téměř volání, a v prosinci jsem v sedmém nebi. přípravy, nákupy, balení, vůně, tajnosti, šustění... a pak se to tak rychle překulí. ale byly to krásné dny. ježíšek byl neskutečně štědrý. pak jsem chtěla jít na půlnoční mši. nikdo z rodinné smečky můj nápad nepodpořil. tak jsem se vydala sama. v podstatě to dopadlo tak, jak všichni předpovídali. věděla jsem, že tam nestrávím mši celou, tak jsem se nehnala nikam dopředu. stála jsem vzadu u dveří. a neviděla lautr nic. a byl mi zima. tak jsem záhy odešla. v neděli jsem se dopoledne viděla s martinou, taková naše malá povánoční besídka. potom cesta k badboyově rodinné smečce. a večer jsem se po čtvrt roce viděla s ad. a nakonec to bylo vážně príma. protože to prostě bylo přátelský. a bylo to sranda. || a teď už mám pocit, že bych měla začít zase s pracovní přípravou. letos to je sakra hrozně rychlé. za týden už zase do plného provozu. v pondělí jen tak polehoučku, ale úterý už frčííí. téra