úterý 20. prosince 2016

bilancování 2016.

rok 2016 opět utekl mílovými kroky. každý rok si píšu takovou malou rekapitulaci, a ani letos tomu nebude jinak. pro mě to byl takový prapodivný rok, který jsem si ale nakonec hrozně užila. do 1. ledna jsem se probudila se zvláštní náladou. spala jsem na chalupě na gauči ve světnici, ve které bylo krásně teplo, vedle mě spala moje malá sis, která byla silně nachlazená a téměř nemluvila, na zemi pak badboy, a v nohou jsme měli stočeného boříka. a na nový rok byl sníh! tak nějak vcelku spontánně jsem se rozhodla, že přestanu kouřit.  a vydrželo mi to sedm měsíců. pak jsem opět povolila. na nový rok nešlo o žádné předsevzetí, jen jsem už nějakou chvíli opět bojovala s hlasivkami, a tak jsem si řekla, že by to bylo docela rozumné. hned na začátku ledna jsem dostala první antibiotika na hlasivky. a v druhé půlce ledna jsem úplně ztratila hlas. poprvé v životě. v lednu jsem se také velmi zhurta pustila do literatury a snahy načíst toho co nejvíce. leden byl psychicky prazvláštní hardcore. špatně jsem spala, začaly se stupňovat moje strachy z ničeho, bála jsem se usnout, přestala jsem se ze všeho radovat, nic mě netěšilo, na nic jsem se netěšila, vůbec jsem si nedokázala navodit pocit upřímné radosti z něčeho. || byla jsem v kině na filmu lída baarová, který mě nějak nenadchl. předtím jsem v kině viděla dokument heleny třeštíkové zkáza láskou. a viděla jsem skvělé filmy dánská dívka a dítě číslo 44. objednala jsem si tenisky new balance. a najednou byl konec ledna. 

v únoru jsem přečetla kupu dobrých knih. byla asi potřetí v životě v místní galerii. a byla mi diagnostikována deprese. od té doby beru medikamenty. a cítím se kupodivu lépe. a poprvé v životě jsem srazila srnku! přijela čuču na víkend, a viděla jsem dokument mallory od heleny třeštíkové. a skvělý film what if. v kině jsem byla na dokumentu florencie a galerie uffizi a bylo jasné, že tam nutně jednou chci!

březen. po dlouhé době jsem viděla piráta, moji kamarádku ze střední. | byla jsem v praze na výstavě slovanské epopeje. nádhera. poprvé v životě se mi zablokovala záda. no twl. až poté, kdy na pohotovosti zjistili, že beru antidepresiva, řekli mi, že je to psychické. od té doby se to naštěstí nezopakovalo. klepu.  | pořídila jsem si po letech hodinky. | v divadle jsem viděla kultovní představení caveman. 

duben. viděla jsem živě mallory!!! a anna bolavá získala magnesii literu za úžasnou knihu do tmy. po letech odmítání jsem konečně viděla celou amelii z montmartru a bylo to vlastně moc hezké. opět v praze. poprvé v národním divadle na manon lescaut.  | duben byl ve znamení fofru. ta antidepresiva mě tak nakopla, že jsem byla neskutečně našláplá, plná energie a taky dost zrychlená. | úžasné divadelní představení mrzák inishmaanský. 

květen. opět praha. svět knihy na výstavišti. s čuču. | první rtěnka od značky mac. a spadl mi v puse můstek. tradááá.

červen. především o rok starší. dvaatřicítka. nový prkenný stůl v kuchyni. novak djokovič vyhrál french open. koupila jsem vstupenky na tenisový turnaj v chorvatském umagu. | skvělý film warrior, který jsem od té doby viděla nespočetněkrát. | po několika letech se vidíme s ad. 

červenec. jedeme s badboyem do chorvatska. máme šestileté výročí. kromě lenošení u moře, navštěvujeme pulu a tamní koloseum, plus další památky, v poreči pak baziliku, která je zapsána na seznamu dědictví unesco. v umagu navštěvujeme v rámci turnaje atp tenisový zápas. pecka. zážitek. odškrtávám si z wishlistu lublaň, ve které cestou zpátky strávíme den. 

srpen. aw v mém životě. vídáme se často. a pokouší mě. nakonec se se mnou přestává téměř přátelit, protože mi to takhle stačí. nechci nic měnit. ale těch hezkých chvil, kdy jsme si jen tak povídali. škoda, že to občas nestačí. 

září. opět kupa práce. žádná kniha. žádné divadlo. žádný film. nudný měsíc z hlediska kultury a seberozvíjení se. 

říjen. waršava. pár dní v polské metropoli.nadchla mě a rozhodně jsem v ní nebyla naposledy. 

listopad. začínají divadelní představení v rámci klubu mladého diváka. začínám se polehounku těšit na vánoce. praha. a už nakupuji dárky. 

prosinec. všechno, co k předvánočnímu času patří. mám nazdobený stromeček, zabalené dárky. navštívila jsem wroclaw. ve čtvrtek mě čeká klodzko. zase už měsíc hodně čtu. a vypadá to, že bych mohla dát metu 52 knih na rok 2016. pořád to není ono, nejsem spokojená. ale na to, jak mi to na podzim nešlo, to koneckonců jde.

rok 2017 je opět naplněný plány a přáními. tak směle do něho. téra 

2 komentáře :

Plním si svůj sen řekl(a)...

květen? narodila se Emma!!!

téra řekl(a)...

Ty bys měla bilancování takové veselejší :)