fofr týden. nevím, jak jinak ho nazvat. z neděle na pondělí jsem se pohybovala s nějakými žaludečními trably mezi postelí a záchodem, a v pondělí tak byla nucena zůstat doma. kdepak, já jsem střelec. sice jsem byla jako mátoha, ale byla jsem rozhodnuta stornovat pouze dopolední výuku a odpoledne už zase fungovat. ale když jsem se v poledne probudila s teplotou, musela jsem si přiznat, že větru, dešti a nemoci zkrátka neporučím, a zůstala jsem doma i po zbytek dne. a bylo to sakra milé nakonec. navzdory houpajícímu se žaludku, gumovým nohám a hořícím tvářím. film manchester by the sea mě naprosto dostal. film, který považuju za takový must-see. skvělý cassey affleck, smutný příběh, a dá se říct, že i dobrý závěr. žádný ucintaný happyend se sice nekonal, ono to vzhledem k situaci ani nešlo a nehodilo by se, ale i tak jsem z toho měla dobrý pocit. v úterý jsem vyrazila s mamuš do kina na přímý přenos kabaretu ovčáček čtveráček. smála jsem se. moc jsem se smála. ale pak jsem si uvědomila, že tohle je TA realita, ve které žiju. a co je na tom vlastně k smíchu? ublízlý pošuk s hlavou v prezidentově řiti? on je k smíchu, ale jeho rétorika, argumenty, obhajoba a prachsprostá lež v každé větě a výpovědi je k vzteku a k pláči. než začal samotný přenos, navnadila jsem se na přehled toho, co se bude v kině vysílat. moc bych chtěla vidět nějaký bolšoj balet. a zajít na claude moneta v rámci světového malířství na plátnech. u nás by měl být určitě já, claude monet a taky hieronymus bosch, o kterém toho vím pramálo! a musím říct, že byť nejsem žádný posluchač vážné hudby, tak mám pocit, že bych něco takového měla vidět/zažít/poslechnout. || včera jsem měla poslední hodinu u dannyho a hned u vedlejšího stolu seděl herec matouš ruml, který pak hrál v představení chaplin. já tam tentokráte nebyla, šel s mamkou taťka. moje studentka šárka mi pak psala dojmy a mě to sklíčilo, že jsem tohle životopisné drama nezažila. ale taťka mě pak zase uklidnil do telefonu, že to bylo prostě dlouhé. || příští víkend, kdy jsem v praze, bude badboy malovat obývák na bílo. je to jediná místnost v bytě, kterou nemáme bílou, je taková kávová. a hlavně! hlavně budu mít zarámovanou reprodukci od jakuba schikanedera v podvečer na hradčanech. mám pohlednici z jedné výstavy, ale ta mi nestačí. a tak budu mít reprodukci na plátně. už jsem dnes obdržela mail, že ji mám ready a ve středu mi bude říkat pane. platím za to čajem ze spencera. a já se úplně těším, jak si to tady v obýváku decánko upravím a předělám. už se ani neděsím té bílé knihovny a komody. i tak to bude mít styl. lol. || ještě jsem to tu nezamořila žádnou kosmetickou vložkou. už jsem si asi týden nic nekoupila. takže tak. jo, vážně nekoupila! pyšná na sebe jsem. ale neznamená to, že bych dnes nešla okouknout valentýnskou limitku od essence, která u nás není ještě dnes vystavená, takže jdu dát repete zítra. protože ta tvářenka! ale protože mám naplánovaný mininákup v praze, tak zase nemůžu divočit. v ikee asi budu muset maličko vyřešit nějaké škatulky na další kosmetické krasavy, protože už prostě není místo. téra
Žádné komentáře :
Okomentovat