neděle 5. února 2017

pak.

v pátek ráno jsem měla nejhezčí probuzení. volala mi bárbí, aby mi popovídala o svém rande předchozí večer. a to pak máte hned takový hezčí den, když víte, že vaše nejlepší kamarádka je vážně happy. a vlastně to tak nějak odválo i moje chmury. alespoň trochu. všechno to učení pak bylo ještě o to lepší. || liščina narozeninová dámská jízda. ne, nejsme zooložky. ani holky z call centra. jak si myslel vedlejší stůl. jsme jen občas fiflenky, co si lakují nehty u stolu a kontrolují si rtěnky. a co jako? přišlo mi to hrozně vtipný. celý. poznala jsem pár skvělých lidí. smutná tečka. lokál byl tak začuzený, že jsem ke konci dostala hroznou migrénu a skončila na záchodě s hlavou v míse. i já, kávový kuřák, se těším na to, až se uvnitř zkrátka kouřit nebude. a basta. fidli. || včera jsem se zcela spontánně a na rychlo domluvila s nikou chic na tetování. a mám z toho radost. ona je moje oblíbená blogerka už kupu let, řekla bych tak osm, kdy začala blogovat. a ji stále sleduji. takže za dva týdny v praze. || v noci jsem přemluvila badboye, že vymalujeme obývák na bílo. i přes fakt, že knihovna a komoda jsou bílé. a těším se, že si z ikea přivezu nové regály do kuchyně. mám nějaké své plány, jak to tady zase zkultivovat. a potřebuji nějaké nové úložné prostory na kosmetiku. nový mejkap se mi už nevešel k těm ostatním. #světovýproblémčíslojedna || a protože šel badboy pomoct své mamušce malovat, což znamená, že jsem opět sama doma, vylezu si do vejměnku a chci tam probrat věci. protože jeho pak mě sere. vážně. na slovo pak jsem tak šíleně alergická. jak si mám nařídit hodinky na pak? se obávám, že pak taky jednou umřu. takže vejměnek už uklízíme několik měsíců. slovně. řekla jsem mu, že jakmile se odhodlám a vylezu se tam, překonám strach z vejšky, tak už se nebudu starat o to, co se může hodit, ale všechno, co mi bude připadat zbytečné, vyhazuju. téra

2 komentáře :

julia řekl(a)...

Ahoj, čo je to vejměnek? Nejako si to neviem predstaviť. Nejaký výklenok? Inak ťa čítam veľmi rada, keď sa mi občas pri malej podarí. Tvoj blog je tak pokojný, civilný a príjemný. A aj tvoja láska ku knihám je mi sympatická, sama pracujem v knižnici a ocením každý tip na knihu. :)

téra řekl(a)...

Milá Julie, to mě moc těší!!! Já si to tak trošku vedu jako deník, takže jsem nikdy o žádnou čtenářskou základnu příliš nestála, ale mám samozřejmě radost z pár zbloudilých oveček, které si ke mně přijdou počíst! :) Vejměnek býval kdysi nějaký výklenek, místnost či malá část domu, kam se na stáří uchylovali prarodiče, aby v domě udělali prostor mladým. Já mám doma vysoké stropy, a paní, která být vlastnila přede mnou, udělala v chodbě patro, k němu schůdky, jí to sloužilo na spánek, my to máme jako ukládací prostor, a protože mám z výšek strach, nerada lezu byť jen na židli, odkládá tam věci můj přítel, a já se rozhodla to přeorganizovat. Rozhodně pro to "vejměnek" není nejvhodější slovo, ale je krátké a snad i trošku výstižné. || Seš mi sympatická už nejen proto, že jsi mi pochválila psaní, ale nejvíc proto, že pracuješ v knihovně, to je pro mě oáza klidu, ve městě obvykle i centrum kultury, zajímavých přednášek, akcí, dřív jsem si moc přála v knihovně pracovat :) Hezký večer, Tereza