školní rok míří do finále. poslední čtyři týdny. a konec šmitec. těším se na poslední týden plný zmrzliny, kterou děti vždycky baští, já jim do pusy servíruju šlehačku a plácnu jim tam i jahodu, a oni jsou blahem bez sebe. přesně to, co doma nemůžou. haha. to se odehrává v čska. u nás ve městě to pojmeme podobně, ale bývá to bez zmrzliny, protože do centra daleko, a mrazák v místě učebny nemám. takže něco sladkého na zub, hry, a čau. a dnes jsem se utvrdila v tom, jak se na to dvouměsíčně čau vlastně i těším. občas mi totiž rodiče dávají zabrat. už mě zase licitace o ceně kurzu naštvala. za šest let jsem nezvedla cenu kurzovného. měsíčně platí děti v kurzu stále stejnou cenu. ať je těch dnů v měsíci tři, čtyři nebo pět. zajímavé je, že je-li jich pět, rodiče by nikdy nenapadlo se zeptat, zda to nebude stát víc, ale jsou-li tři, neváhají přicházet s dotazy, zda by nemohli platit méně. a tak jsem dnes inkasovala platby na červen, a holčička, která chodí již šest let platbu neměla. běžela pro peníze domů, protože bydlí hned vedle, a maminka mi udiveně volala, že ji ani nenapadlo platit, když v květnu byly dva pondělky volné a jedno pondělí strávila holčička na školním výletě. who cares, sakra? před dvěma týdny jsem ten samý telefonát měla od maminky jednoho chlapečka. myslím si, že děti ve skupinkách platí fakt velmi slušné peníze, absolutně to nemůže zatížit rodinný rozpočet. individuály si nechávám zaplatit, a je jedno, zda je to dospělý či dítě. i skupina dvou lidí není levná. a mně do jednoho kurzu chodí dva klučíci, kterým jsem platby snížila. když si spočítám, kolik mi to dá za měsíc, odečtu nájem, odvody, materiály a benzín, musím přiznat, že bych za to za normálních okolností snad ani učit nešla. spíš je to z loajality k jednomu z nich, jehož maminka je strašně fajn, a chlapeček ke mně chodí s roční pauzou už od tří let. proto mě zaskočila maminka druhého hošíka, které se zdálo neadekvátní mi zaplatit celý měsíc, když v dubnu bylo jedno velikonoční pondělí, a v květnu dva státní svátky. já vždycky nevěřím vlastním očím a uším, že něco takového někoho napadne, a já musím obhajovat svoje příjmy. nejlepšími plátci jsou ti, kteří už kdysi posílala děti k helen doron. tam je tak naprásklá cena, že u mě mají pocit, že učím za pár šlupek a v životě nezaplatí pozdě, ani nelicitují o ceně.
jsem dnes asi zase rozmilá. mám za sebou návštěvu lymfo lékařky, přeci jen budu chodit na deset lymfo. dnes jsem se dozvěděla, že mi padnou dva firemní kurzy přes léto. brek. potřebovala bych teď víc času na čtení, páč ve slepé uličce je šíleně napínavý. ve čtvrtek jedu na screening a doufám, že bude všechno ok. no a líbí se mi nová paletka od the balm. ale protože mám šminek kupu, a rozhodla jsem se, že je budu spotřebovávat, nikoliv sbírat, odolávám. ale těžce. téra
Žádné komentáře :
Okomentovat