neděle 2. července 2017

nakonec jsem to tu nechala docela dlouho ležet ladem. napsala jsem dva posty, ale nezveřejnila je, byla to taková všednodenní rutina. nic speciálního se nedělo. ke konci června jsem oslavila třiatřicetiny, a čím dál víc se těšila na konec školního roku. poslední týden byl hektický plný závěrečných hodin, aranžování květin doma do váz a hlavně spánku, který jsem každý den po příchodu domů potřebovala. moje těhotenství se aktuálně přehouplo do pátého měsíce, a moje vize toho, že nějaké nové džíny si pořídím až v září, padla za své, protože mě všechno příšerně přes bříško škrtí. teď mě čekají v pondělí odběry krve, a v úterý pak cukrovkový test, a pak už si budeme s badboyem užívat společného pětidenního volna. můj režim přes léto bude hodně volný, deset až dvanáct kurzů týdně, čtvrtky a pátky nejspíš volné úplně. to chceš. || v pátek jsem se nechala překecat macem, ať s ním a dalšími po dlouhé době vyrazím na zahrádku. sis&tony odjeli do hor, badboy byl ještě na cestách, liška ve varech, takže jsem se octla ve společnosti maca, honzy a pěti macových kolegů. normálně jsem se za jejich mluvu nesmírně styděla, protože jejich přisprostlé a sexistické žvásty slyšela celá zahrádka. opět jsem se ujistila v tom, že někteří jsou fakt burani. a po relativně krátké chvíli se odebrala domů. v sobotu jsem macovi poslala sms, ať mě příště na takovéhle primitivní sedánky vůbec nezve. on se považuje za světoběžníka a člověka, co ví, ačkoliv byl jednou v řecku a jednou v chorvatsku, o jeho životním tempu a stylu si myslím své, a ne vždy jen proto, že vás váže s někým dlouhodobé přátelství, musíte z určité sentimentality sedávat v pátek v hospodě dál. byla jsem takhle po dvou měsících, a pokud se toho sezení nebude účastnit naše obvyklá parta, odmítám na tyhle primitivní akce chodit. nemám to ve svém věku a stavu zapotřebí. a nechci mít kolem sebe lidi, kteří mi připadají pitomí. 

včera jel badboy do práce a cestou zpět volal s dotazem, co bude k obědu. bezradně jsem krčila rameny, tak mě pozval na oběd. poté jsme strávili príma tři hodiny u jeho mum, a pak jsem se přesunula na kafe s markét&erikou. a bylo to bájo. || dnes časná vstávačka, což nebylo úplně nejjednodušší, protože můj psí kámoš je poslední dobou ještě víc přítulný než normálně a v noci se stále chodil mazlit, ale vstala jsem před půl sedmou a vyrazila s badboyem. slíbila jsem mu, že jednou s ním vyrazím s jeho pracovním vozem. a tak jsme jeli nakládat. já s knížkou, jak jinak. a protože nebylo horko, projížděli jsme vesničkami, mezi loukami, poli a lesy, všude šla pára z lesů, tvářilo se to houbově, do toho lehce poprchávalo, úplně jsem vrněla blahem. mám tohle počasí ráda. i v létě. a teď naložil badboy svoji mum a našeho psího kámoše a jeli houbařit. prý rostou.

já jsem konečně přečetla a dočetla v lese visí anděl  od samuela bjorka, což mi přišlo o chlup lepší než sova, ale nemohla jsem se začíst. až v druhé půlce knihy to začalo mít teprve trošku říz. a pustila jsem se do knížky modlitba za černobyl. síla. čekám na houby, abych mohla uvařit houbový guláš, a mezitím si zalezu, abych knížku dočetla. téra

2 komentáře :

p. řekl(a)...

a ja prave tu vsednodenost mam v tvych zapiskach nejradsi a docela mi castejsi posty chybi, patri to zas do moji rutiny :)

téra řekl(a)...

Polepším se :) Včera jsem tím deficitem měla dokonce chuť napsat ještě jeden článek :) Tak dnes.