zase uběhl další týden. vzhůru do posledního červencového, a pak se prázdniny překulí do druhé poloviny. mně to nevadí. minulý týden jsem do středy učila. ačkoliv můžu mluvit o práci, když jsem ve středu ve finále odučila jeden kurz a zbylé dva byly zrušeny, ovšem pozdě, takže si je stejně vyfakturuji? středeční odpoledne jsem tak strávila s tour de france, a pak se přesunula z chalupy domů, kde jsem se pustila do dalšího velkého úklidu. probrala jsem znovu kosmetiku, vyřadila další kousky, zbavila se tuny papírů, přerovnala si obě knihovny, všude vytřela. a pak padla za vlast. nicméně jsem se tak moc těšila na další ráno, kdy jsem mířila do prahy, že jsem stejně blbě spala. o půl šesté vstávačka, rychlá ovesná kaše, čaj do termohrnku, knížku do kabelky, a badboy mě vezl náklaďákem do prahy. a bylo to príma. vysadil mě u chandlerovic před domem. takže jsem pomazlila gábora, strávila pár hodin s kate, daly jsme si príma oběd, a já vyrazila na vlak do centra, kde jsem si v našem mase vyzvedla eriku, přidal se k nám i její tchán, který je taktéž z našeho města, a vyrazili jsme za kultůrou. museum kampa a výstava adolfa borna. trvá do 30. července, šíleně jsem na ni chtěla jít, a tak tak to stihla. ale protože jsme šli na prohlídku až v pět, v šest se dostali ven, měli jsme smolíka ohledně werichovy vily, kam jsme se také chtěli zajít podívat, avšak zavřeno. pouze kavárna otevřena veřejnosti. tak máme s erikou další společný plán na příště. pak už jsem zase fofrovala na hlavák na vlak zpět do uhříněvsi. nejdřív dorazila maru na kus řeči, poté dorazil z práce chandler, a nakonec pak janička. jsem tak ráda, že jsem tuhle holčinu před dvěma lety přes chandlerovi poznala. takže téměř kdykoliv přijedu do prahy, sdílíme spolu gauč a povídáme si do pozdních ranních hodin. sic jsem avizovala, že už toliko nevydržím, a během toho, co gáborka uložili, chandler se také odebral na lóže, a kate s janičkou si povídaly, já na chvíli zavřela oči na gauči. ale pak jsem se probudila a téměř do dvou hodin jsme povídaly. těsně před ulehnutím jsem se při bleskovém mrknutí na internet dozvěděla, že chester bennington spáchal sebevraždu. hrozný. hrozný. hrozný. linkin park byla vždy moje srdcovka. dokonce si pamatuju, že jsem v roce 2003 vyrazila na jejich první pražský koncert. || vzala jsem si na cesty elenu ferrante a její novinku příběh nového jména. musím říct, že se mi to líbí. dokonce se mi to líbí moc. ale nejde mi to vůbec číst rychle. úplně stejně jako genilní přítelkyně. || pátek jsem věděla, že mě nakonec badboy v praze nevyzvedne, protože ho práce zavála jinam, a tak jsem se ve čtvrtek v podvečer rozhodla zarezervovat si bus sa, který teď nově jezdí i k nám do města. hele, plno. naprosto mi to zdecimovalo plán, který zněl, že v pátek po o se přesunu městskou na cčm, projdu pár obchodů, dám si kafíčko ve starbucksu, chvíli si počtu, a pak se přesunu na bus a za dvě hodiny budu doma. člověk míní. a tak jsem musela všechno přehodnotit, vydat se do města, uložit si tašku na hlaváku v úschovně, vyrazit na václavák, obejít m&s, gate a c&a. hon na podprsenku byl neúspěšný. v gate jsem si chtěla koupit za pár korun tenisky a místo toho jsem si koupila takové špičaté semišové polobalerínky s třásní. balerínkám moc neholduju, tohle byl fajn kompromis. a za pakatel. v c&a jsem si koupila ananasové tríčo a slimky. koupila jsem si je schválně o číslo větší, že mi budou hezky přes bříško. to jsem to zase zvrtala. jsou mi velké všude, a ten břuch do toho ještě nemám takový, takže mi sjíždějí dolů za chůze. takže ještě budu muset uspořádat hon na nějaký fešný pásek. || a pak už cesta na hlavák, vlak. výluka. únava. vedro. dlouhé cestování. a to jsem za cíl zvolila čska, kde mě badboy vyzvedl autem. mám zase vlakem na čas vybráno. hate it. a víkend na chalupě. včera dorazila večer sis s tonym, nešel proud, grilovali jsme. hráli evropu, ale tak nějak jinak. pouze s kartičkama. zabíjeli škvory. poslouchali křik sousedky, které někdo zajel kočku. normálně byste ronili slzy s ní, ale ona a její rodina mají všichni papíry na hlavu, iq tykve je ještě vysoké, a jejich kočka se množí každé roční období. a protože mají domek s dvorkem hned u cesty při příjezdu na náves, silnice je tam vskutku úzká a její koťata a kočky se tam neustále vyvalují, vy znalí tamních poměrů standardně troubíte, nebo zastavujete a kočky z cesty odklízíte, vám musí být jasné, jak to jednou dopadne. a tak jim někdo jednu z koček přejel. akorát my to pak museli poslouchat. || jdu do postele s elenou ferrante, a těším se, co přinese další týden. v sobotu budu po více než sedmi letech v liberci. a moc se těším. téra