sobota 9. září 2017

moc jsem se těšila na čtvrtek a pátek. protože kurzy seniorů a školky. čtvrteční kurz poklidný, a pak dvě mateřské školky po sobě. věděla jsem, že kromě přihlášek, které jsem obdržela, mají rodiče tendence přihlašovat děti ještě na začátku školního roku. a tak jich mám poměrně dost. dvanáct předškoláků v jedné školce. ale budou to správňáci, a myslím, že se s nimi bude opravdu dobře pracovat. ve druhé školce jsem obdržela sedm přihlášek před prázdninami. minulý týden mi volala jedna maminka, jejíž holčička už rok chodila, zda by mohla znovu, a že by rovnou zaplatila několik měsíců dopředu. říkala jsem si, že osm dětí je paráda. pak přišel mailem dotaz od paní ředitelky, zda by mohla ještě nějaká místa rodičům nabídnout. píšu, že strop bude dvanáct dětí. loni jich bylo čtrnáct, všechno divočáci, a byl to mazec. přišlo mi to kolikrát až neefektivní mazec. a moje hlasivky trpěly. přijela jsem do školky. a paní učitelka mi hlásí, že asi máme problém. nad rámec těch osmi přihlášených má v ruce dalších čtrnáct přihlášek. a tak vybíráme čtyři adepty do dvanáctky. máme. jsou to všechno takoví bobánci, ta hodina s nimi je tak dokonale parádní. bude to skvělý školní rok. je mi líto té kupy "neodbavených" žáčků. ale někteří už chodili, jiní ještě nejsou předškoláci, dostane se na ně i příští rok. většinou to rodiče chápou, ale dorazí mi i nechápající maily. 

v pátek dva kurzy seniorů. jeden se zaplnil úplně. a mě to tak baví. další je ten můj úplně nejmilejší kurz ever. neučím lepší kurz než tenhle! objímají mě, líbáme se na tváře, hladí mi bříško (ano, jste-li těhotné, váš břuch už není jenom váš!), skládají komplimenty, povídáme, opravujeme úkol a je nám spolu vážně fajn. a pak už je konec pracovního dne i týdne. o půl dvanácté. jdu si koupit tempeh a mířím domů. badboy přivezl plný koš hub. říkám si, že je to príma, očistím a dám sušit. a budu si číst. v pět pak sraz s míšou. takže! čtyři hodiny zpracovávám houby. ani tak nečistím, to už badboy obstaral v lese. ale krájím. suším. už nemám místo. tak zavařuju. a také povařím a zamražuju. část dávám stranou na sobotní bramboračku. o houbách se mi snad bude i zdát. || taťka s badboyem přiváží sušičku na prádlo. těším se, že si koupím pár nových ručníků. copak my, my jsme zvyklí na hrubá struhadla, ale abych pak nepodrábala i bábetko, lol. || badboy balí a jede se svojí mum a sestrou víc na sever na víkend k tetě. měla jsem ject také, ale moje sis slaví narozeniny, oslava bude v neděli po obědě, a tak alespoň já zůstávám. psí kámoš odjíždí s taťkou na chalupu. a já osiřím. káva s míšou a ájou. nákup růžové akrylové barvy na kuš. to je tak, přeje-li si vaše nejlepší kámoška kuš. růžovou. a značkovou. co byste pro ni neudělali. jo a crossbody. za oběť padá zlatý tenký pásek, a teď už je ta kuš fakt crossbody. po deváté padám do postele. sama. a je mi tak nějak smutno. připadá mi, že když tady není badboy a psí kámoš, svět nějak není v rovnováze. je mi úplně upřímně teskno. dítko kope. asi chce, abych věděla, že zase tak sama nejsem. ale on v mém břiše je pořád tak abstraktní. byť mám jeho 3D fotku od čtvrtka. to jsme se totiž ráno shledali opět a ultrazvuku. a je to prostě bobánek. vypadá jako hrozně hezkej chlapeček. jsem zvědavá na naše první prosincové shledání. 

ráno jedu pro pár nezbytností. chystám velkou snídani. po čtyřech měsících se vidíme s bárbí. nějaké zdravotní neduhy nám komplikovaly se vidět. ale telekonference trvající několik hodin jsme vedly každý týden. to zase jo. udělá mi nový sestřih, trénujeme s kuší, snídáme, řechtáme se, vymýšlíme kraviny, plánujeme. prostě jako vždycky. odjíždí. zase řeším houby. musím zpacifikovat poslední dvě misky. vařím bramboračku. houby okupují celý kuchyňský stůl. badboy volá, že je opět v lese a houby rostou i na severu v kryštofově údolí. děsím se. vyzvedávám lišku a jedeme do josefova na špitál art. jsem tam poprvé. a líbí. moc líbí. akorát mám pocit, že umění už ani trošku nerozumím. ale ta atmosféra. a prostory. zakončujeme to lattém, a vracíme se zpět do rodné hroudy. zase jsem sama. ráno plánuju bazar. a pak už chalupa a sestřina oslava. tam se shledám se psím kámošem. a navečer pak už badboy. to naše doma je bez mých kluků tak smutné. navzdory tomu, že jsem si včera koupila nové skořicové svíčky a krásně to tu voní. a já si čtu jojo moyes a nemůžu se začíst. áááá. grrrr. jdu tomu dát ještě šanci a po deváté zase usnu. téra

Žádné komentáře :