pátek 3. listopadu 2017

pátek. zítra bych už měla oficiálně nastoupit na mateřskou. šest týdnů do cíle. ale ještě na to nespěchám. úplně upřímně? měla jsem velké voči. nejraději bych už jen ležela doma, četla si a měla klid. ale od příštího týdne mě už čeká jen čtrnáct hodin týdně, takže to je také ok. a poslední listopadový týden pojedu na tři kurzy s dětmi plácat cukroví a jinak konec šmitec. poslední tři dny a dvě noci jsou takové nanicovaté. třísla mě bolí snad víc než jindy, moje tempo je vskutku vražedné. badboy říkal, že z úterý na středu jsem hrozně neklidně spala, pořád jsem si trošku pobrekávala, jak mě bolelo úplně všechno. twl, já jsem dobrá citlivka. včera ráno ultrazvuk a prohlídka. všechno dobrý. takže jsem se zase uklidnila. ale byl to tak dlouhý den zakončený tím, že jsem z pošty táhla k autu krabici s vajíčkem pro mímo, a balík s botami. zjistila jsem, že mám v kufru auta z předevčerejška badboyův oblek, tři mikiny, a hlavně že tam mám kanystr na naftu a další propriety, takže nemám kam dát věci. hystericky jsem to cpala na přední sedadlo, chytaly mě saze. vztekala jsem se zcela nahlas. co mě ovšem uklidní je přepočítávání kasičky, takže jsem ji doma vysypala a jala se počítat mince. stav hodnoty mincí a tíha kasičky mě uklidnily. pak jsem vzala psího kámoše na vodítko a vyrazila za taťkou na kafe. a večer dvouhodinový telefonát s bárbí, vana, knížka, spánek. badboy byl skládat kdesi na moravě a ráno jel až někam ke slovenským hranicím, takže ho očekávám až odpo. zítra jede brzy ráno skládat brno a po obědě vyrážíme na oslavu šedesátin jeho taťky. || včera dorazilo to vajíčko. já už si dokoupila snad všechno, co potřebuju do porodnice. dnes i noční košili. připadá mi to jako vyhozený peníz, protože jsem naposledy spala v noční košili někdy před patnácti lety. ale je hezká. bude mi ladit s ňuchňací dekou, kterou jsem si koupila v neděli. lol. kupuju a objednávám ještě nějaké vánoční dárky, koupila jsem si včera i další hezké mašle. a tak nějak se na všechno těším. včera jsem dostala další 3D fotku našeho bobíka, je to takový krásný puclík, myslím, že to bude naprosto boží, až tu bude. těším se, že bude takovým mým životním učitelem, a zase mě nasměruje úplně jinam.

Žádné komentáře :