pondělí 20. listopadu 2017

poslední pondělní ráno, kdy vstávám za nějakými jinými povinnostmi než chozením po doktorech. lol. usnula jsem brzy, a v pět, kdy badboy vstával, jsem už byla čilá. ale přesto u mě funguje to jako vždy. tzn. připravila jsem si čaj a snídani, chvíli si četla, pak koukala na jednu youtuberku, která je podle mě takový bizár, hlavně ta její mluva, po pěti minutách jsem to vypnula, a zase usnula. nakonec jsem dotlačila budík až skoro k osmé hodině. bořík jde na anglickou konverzaci nad mátovým čajem dnes se mnou, takže tím se venčení posouvá až na cestu do kavárny. || jsem ráda, že je to sice poslední týden, těším se na takové ty vánoční přípravy a těšení se na pana mimina, ale na druhou stranu teď ten třídenní víkend byl nakonec až až. včera jsem se regulérně těšila na všední dny. zašli jsme si s badboyem na oběd do restaurace, vyvenčili smečku, polehávali, já pak odvezla psí slečnu zpátky k rodičům a dala si u nich kávu. nachystala jsem miminku košík na spaní, vyvařila dudlíky, připravila nějaké další věci do porodnice, namalovala vánoce do jednoho památníčku, nachystala si adventní talíř, četla si, dala si vanu, a pak už jsem nějak nevěděla, co dělat. asi pomalu začnu vyměňovat podzimní dekorace za vánoční. tzn. vyhodím v kuchyni z jedné vázy šípkové větvičky a z druhé velkou podzimní kytici, kterou tam mám už od září od mamky a stále drží, jen už z ní cosi padá na parapet. a vezmu procházkou boříka někam do lesa na vánoční větvičky. ty jo, není brzy ještě? jenže já jsem ráda, když si někam vyšlápnu, je to relativně bezbolestné a jde to. za týden může být zase hůř. ale v sobotu se chystáme s mum&sis na kuks na vánoční trhy, kam se moc těším, protože chci nakoupit pár nových pohlednic pana jiřího škopka, abych mohla rozesílat zase vánoční čumkarty, a také si chci koupit pár nových ozdob na stromeček, koření a nějaké další malé radosti. a pak chceme přeject do hradce králové do klubu/kavárny artyčok, kde je také vánoční trh, ale prý zase úplně jiný. tak snad mi to síly dovolí. lol. 

btw sociální sítě mi dávají zabrat. všichni jsou tam těhotní a je tam kupa fotek a rad, které mi dělají těžkou hlavu. porodnice sice píše, co s sebou, ale jen jsem mrkla k ejvifreedom, které se před porodem tázala na svém ig účtu na tipy, které porodnice nepíší a ostatní ženy by jim je doporučily. no jsem z toho úplně tumpachová. mám pocit, že se do porodnice budu asi stěhovat, mám v té mega krabici, ze které to brzy přendám do tašky už i suchý šampon na vlasy, dva balzámy na rty, x mastí na všechno, vložek, kalhotek, plínek, ubrousků, ... teď si tam musím přibalit tlusté ponožky, minimálně dvoje, protože jak píšou všechny, bez nich to prostě nedáš. lol. včera jsem chystala výstroj, v čem půjde malý domů. zjistila jsem, že mu musím přerovnat šuplíčky, protože zatím jsem to rovnala podle velikostí, ale možná bude praktičtější, aby měl na jedné kupě spací overálky, na druhé obyč bodýčka, na třetí "tepláčky". také se mi dost pletou ponožky a rukavičky. lol. vybrala jsem mu hezký šedý bodýčko s dlouhým rukávem, šedé tepláčky, ponožtičky, capáčky, rukavičky, čepičku, zapínací svetřík, který mu teď koupila čuču, a medvídkovskou kombinézu. badboy dosestavil vajíčko. doufám, že do porodu mi přijdou ty troje botičky/capáčky a plyšová "hračka" ke kočárku/vajíčku. to jsou starosti, co? by mě nikdy nenapadlo, kolik toho budu nosit v hlavě, že je potřeba. 

no nic, jdu se odreagovat od mateřských myšlenek nad mátový čaj se třemi oblíbenými dámami. a pak stejně musím přes drogérii, protože dle těch, co už to mají za sebou, mám evidentně s sebou nachystaný malý počet vložek. heh. a ty maternity mají jen v teta drogérii. také zkoukám monitory dechu, ale asi si zapůjčím v porodnici. || jako pořád si myslím, že jsem normální. ráda si povídám s holkama o šminkách nad kávou, dnes dokonce dražím na jednom ig rtěnky, chtěla bych jednu od clinique a jednu od urban decay, ať jsem pořád šik, že jo. pořád si ráda budu povídat o knížkách, a jsem ráda za jakoukoliv nemateřskou konverzaci. ale v hlavě se mi toho s přibližujícím termínem honí tolik... || hele, vono venku sněží. jdu si nasadit novou černou beanie a tradááá na ten čaj. téra

2 komentáře :

Anonymní řekl(a)...

Nedávno jsme objevila Váš blog, dost mě baví a taky dost rozumím Vašim současným "krásným starostem". Mám dvě děti (22 a 7 měsíců) a napoprvé jsem byla vyjukaná podobně. Člověk si musí všechno zkusit a osahat, teprve pak se uklidní a přestane svoji nejistotu léčit nakupováním a hromaděním a chystáním "materiálna". Sice je to radost, koukat na ty krásný oblečky a těšit se, ale v reálu stejně přijdete na to, že pidi-mini-ťuťu nožičky vůbec nemá smysl soukat do tepláčků, ponožtiček a capáčků, protože pro první týdny (a měsíce) je ideální overálek; stejně tak věci do porodnice - k samotnému porodu nepotřebujete prakticky nic a později Vám rodina všechno donese; a stejně i kdybyste s sebou táhla dva kufry věcí, zaručeně vám cosi bude chybět a milion jiných věcí nevyužijete. Ale chápu, že některé zkušenosti jsou nepřenosné a taky že lidé jsou různí (se mnou v porodnici na pokoji byla paní, která měla pro miminko doma nachystaných šedesát(!) pletených čepiček - a ne, nenarodil se jí drak s deseti hlavami). No a ještě musím napsat, že se mi strašně líbí psí jméno Bořík. Jediné, co jsem zatím nevyčetla, je to, odkud jste - že by od Hradec Králové? Mějte se krásně! K.

téra řekl(a)...

Děkuji za krásný komentář! Já se sama sobě často směju, když si uvědomím, jaké mozkové pochody mi jedou hlavou, a naprosto přesně vím, že stejně mi něco bude v porodnici chybět a kupu věcí budu mít úplně zbytečně navíc. Až donedávna jsem si myslela, že do porodnice se chodí s noční košilí, županem, knížkou a křížovkou. A celkově vždy, když si myslím, že jsem se vším "ready", přijde někdo s dotazem, zda už mám... a já zase koukám jako spadlá z višně. Ale tak nějak jsem usoudila, že co je skutečně potřeba, poznám za pochodu časem. Tím, že mám termín v půlce prosince, a pokud neporodím dříve, dostanu se domů před svátky, chci být tak nějak "zásobena", nechci vysílat přítele do obchodů s tím, že nám něco chybí, chci si užívat společné pohody. A až se zaběhneme, uvidíme, jak nám to všechno půjde :) Ale zase tak velkou hlavu si z toho mateřství nedělám, těším se, že to bude něco nového, něco krásného, ale že ve své podstatě zůstanu pořád stejná Terka, co ráda čte, miluje achání nad kosmetikou, rozčiluje se nad politikou, tuní si svoje bydlení, a sní o destinacích, které i s chlapečkem navštíví :)

Za pochvalu jména Bořík děkuju. K němu se to nesmírně hodí, je to černý kříženec kokršpaněla s jorkšírem, nekriticky říkám, že je fakt hrozně hezký pes, což za těch šest let, co ho máme, slýchávám kdykoliv ho vyvedu ven. Ale hodně to dělá jeho správná povaha, má rád lidi, společnost, jiná zvířata, a je hrozně správnej, prostě Bořík :) || Jsem z královéhradeckého kraje, ale jak se snažím psát hodně anonymně, resp. nic moc příliš nejmenuju, myslím, že jsem tu naposledy zmiňovala město, ze kterého jsem, tak před osmi lety :)

Krásný den, Tereza