neděle 12. listopadu 2017

ve čtvrtek jsem viděla skvělý film perfect strangers a dostala se do postele velmi pozdě. a ráno v osm vyrážela do prahy. sic jsem dostávala dotazy typu, zda si fakt troufnu. ale tak jsem nějaká slečinka? pět týdnů do porodu, takže pohoda. ráno hodně nízká glykemie. jupííí. do auta jen dvě jablka. praha. harfa. prošla jsem pár obchodů, hupsla zpět do auta a jela do uhříněvsi k chandlerovým. gábor spinkal, tak jsme musely s kač počkat, až se probudí a pak ho odvézt na hlídání jiřímu. vlak a cesta do centra. na malostranské sraz s janičkou. už myslím na kafe, je mi trošku mdlo. ale highlight mé návštěvy v praze je teprve před námi. český impresionismus. tramvají na hrad. hutná výstava. chtělo by to tak půl dne času. ten nemáme. a mě bolí třísla. nicméně se rozplývám nad obrazy václava radimského. ale je tam kupa dalších skvostů. konečně vidím "živě" obraz zdeňky braunerové, joži uprky. jsem nadšená z maxe švabinského a václava brožíka. ale jde tam vidět i jan zrzavý, jakub schikaneder (tři mně neznámé obrazy), alfons mucha, františek kupka, dokonce i obraz claude moneta. vycházíme ven, už je tma. čekání tramvaj. dělá se mi špatně. ostatně jako poslední dny pravidelně. vlastně nevím co teď. nakonec přeci jen tramvaj, cesta na malostranské náměstí do starbucksu. tam vezmu útokem toalety, je mi fakt špatně. uleví mi káva. glykemie šíleně nízká. na hlaváku cosi jako kontrakce. no twl. od vlaku ke kačce se mi dělá při procházce dobře. sedám do auta, jedu na čaj a pro košík na miminko do hloubětína. do toho volá terka, zda jsme už z výstavy doma, že ji to v práci sere, bere taxík a jede za námi. já ale odjíždím. příjemné zklidnění v hloubětíně. bylo mi tam tu hodinku a půl báječně. vracím se. dámská sešn u stolu. ale mně je zase blbě. sprcha. děláme si takovou cikánskou atmosféru, nakvartýrujeme se všechny čtyři na jednu dvoupostel a povídáme si. usínám. ráno je vzhůru jen chandler s malým gáborem, rychlosnídám, loučím se s janičkou, terka&kač ještě spí. sedám do auta a hurá na cčm. sraz s čuču. ještě mířím do pár obchodů, a pak se už usazujeme ve starbucksu. průběžně je mi zase špatně. oběd u mongolů. cesta domů dost tristní. stavím, zvracím, mám průjem. twl, co to je? svírá se mi břicho. tvrdne mi břicho. po příjezdu domů odpočívám, pak se badboyem a boříkem vydáváme na náměstí na svatomartinské trhy a příjezd svatého martina na bílém koni. zase cítím, jak mám cosi jako kontrakce/poslíčky. večer cesta na pohotovost do nemocnice. natočí mi chlapečkovy ozvy, a co se děje v děloze. všechno ok. pak ultrazvuk a vyšetření. prý se tělo samo čistí a připravuje na porod. ty kontrakce už takhle budou. dostávám hořčík na rozmělňování kontrakcí a hurá domů. jsem tak ráda, že je to standardní. dnes ráno jdu mrknout na bazar. koupím si háemkový župan do porodnice a moc hezké tríčo/tuniku. k mým padres na oběd. odnesla jsem si domů keramické rámečky a pár starých fotek, a dělám si to v ložnici hezké. padá na mě únava. na chvíli si zalezu s knížkou, myslím, že usnu. hezký zbytek neděle. už chci, aby sněžilo. téra

2 komentáře :

p. řekl(a)...

jezis, Terez, takovy drama! ani jsem nedychala, jak jsem to cetla, ale rikala jsem si, ze na IG/FB nebyla zadna fotka mimi, tak snad je jeste v brise a vsechno je v poradku... uff!

davej na sebe pozor, nenakladala bych si toho tolik, vic odpocinku a rozmazlovani :)

téra řekl(a)...

Péťo, už je líp. Já bych se na IG podělila s tou info :) Ale ty kontrakce mám během dne pořád. Včera jsme šli od rodičů z oběda, je to cca 200 m k nám domů, a já se musela pětkrát zastavit a vydýchat to. A večer opět nevolnosti. Ale rozpouštím si hořčík a piju ho, a dnes se teda cítím o poznání lépe. Do příštího pátku učím, musím vydržet :) Ale už to jsou takové vánoční hodiny, takže budeme dělat cukrovíčko, vyrábět vánoční stromeček z papíru, a já se u těch aktivit válím na gauči nebo sedím na židli, takže snad dobrý :)