pátek 15. prosince 2017

bilance 2017

rok se s rokem sešel. končí rok 2017, tak jsem si říkala, že dostojím svým zvykům a nějak tu shrnu celý dosavadní rok. byl to naprosto necestovní rok. vůbec jsem nedostála jedinému svému přání v rámci cizích zemí.

leden. probudila jsem se v podkroví chalupy v říčkách, kde jsme u tonyho slavili silvestr. moje přání bylo jet hned ráno domů, dospat se, vyrazit večer na novoroční ohňostroj a být ready do práce. takže jsem odjížděla ve spacím úboru, přes který jsem měla zimní kabát, a na nohou naboso tenisky. pořád jsem brala antidepresiva, vedla nepříjemný spor s ad. leden se tak rychle přehoupl do února.

únor. došla mi radost. po roce na antidepresivech mi ovšem došlo, že už takhle fungovat nechci. že přeci moc dobře vím, jak to mám v hlavě nastavené. co chci. a že se od některých věcí dokážu nádherně odpoutat, a nemusím k tomu brát prášky. a tak jsme po domluvě s doktorkou začala snižovat dávku. || dámská jízda. slavily jsme liščiny lednové narozeniny. nejdřív se mi udělalo špatně z barového zakouřeného prostředí, a dva dny na to mě skolila střevní chřipka. || nechala jsem si vytisknout krásnou reprodukci jakuba schikanedera na plátno a badboy kvůli tomu vymaloval obývák. na bílo. čímž se náš celý byt definitivně změnil v bílé království. já na ten víkend vyrazila do prahy. abych navštívila chandlerovi, viděla čuču, navštívila czech press photo a nechala si udělat nové tetování. čímž jsem poznala charizmatickou a úžasnou niku chic, jejíž blog jsem sledovala už léta.

březen. odložila jsem antidepresiva. definitivně. a mega čistka v životě. probrané skříně. kosmetika. věci. i hlava. ad mi psal, jestli se třeba můžeme vidět. a já úplně s čistou a jasnou myslí napsala, že není důvod. viděli jsme se naposledy v prosinci, vyjasnili si pár věcí, a mně to prostě stačilo. || pořád jsem si stěžovala na únavu. jaro na mě přišlo nějak brzy. jen jsem netušila, že jsem těhotná.

duben. takový párty time. čudila jsem takhle na jedné akci jako fabrika a říkala bárbí, jak jsem pořád utahaná a bolí mě hrozně prsa, že ten pms je fakt prevít. a vona jestli nejsem těhotná. to určitě ne. vždyť nic takového není v plánu. máme oba hodně práce. přesto jsem se další noc vzbudila s takovým tím blikajícím vykřičníkem v hlavě. twl, já jsem asi fakt těhotná. moje přesnost není tak přesná. a tak jsem naklusala do lékárny pro test. počkala jsem do rána. dvě čárky. blbost. druhý test. dvě čárky. je šest ráno. volám badboyovi, ten už jede kamsi na jižní moravu s kamionem. a nezvedá mi telefon. vůbec nedokážu s tou informací sama žít. volám bárbí, budím ji. vejskáme. ačkoliv to fakt plánované není. a jsem z toho nesmírně rozhozená. || jedu s míšou na prodloužený víkend do prahy. vidíme se i s térou. chodíme pořád pěšky. jsem utahaná jako kůtě. ale jdeme na výstavu františka skály, jsem asi poprvé na míráku (poprvé ne, ale co si pamatuju), lebedíme si už na náplavce, jen tak trajdáme. a užíváme si nádherného jara. a já se pořád jako by vznáším. protože ty woe, já jsem ale fakt těhotná!

květen. jedeme s badboyem vlakem do prahy. snídáme ve světozoru. pak sraz s badboyovou sis, koupil si od ní auto. první nocování na chalupě. zánět trojklanného nervu. mazec. protože nesmím žádné medikamenty. šalvěj prý zase způsobuje kontrakce. takže jsem vlastně jen tak a šíleně trpím. hlavu bych otloukla o stůl. ale těch pět dní nakonec nějak přežiju, bolest pak ustupuje. zánět ustupuje.

červen. dvě svatby. moje kamarádka od nejútlejšího dětství se vdává. taková hodně mezinárodní svatba kousíček od orlíku. v půlce června pak důša. a já na to svatební veselí zase tak úplně nejsem. ale obojí bylo moc fajn. || prvotrimestrální screening negativní. uffff. ukončen první trimestr. trošku mi spadl kámen ze srdce, protože první tři měsíce se člověk přeci jen bojí. končí školní rok. a já slavím kristova léta. pracovní plány na léto padají. pan gynekolog mi vzhledem k mému lymfedému říká, že jestli chci ještě pracovně fungovat celý podzim, ať si v létě, kdy jsou největší vedra, dám pohov a nic moc nedělám. jo a bude to kluk!

červenec. badboy slaví narozeniny. máme opět společnou oslavu pro pár přátel na chalupě. učím pomálu. diagnostikují mi těhotenskou cukrovku. začínám docela přísnou dietu. po osmi letech výlet na místo činu. do liberce. cesta na ještěd. a trajdání po liberci. krásná nostalgie.

srpen. cesta do zlína. nikdy jsem tam nebyla a měla jsem ho na seznamu míst v naší zemi, která bych ráda viděla. badboy tam jezdí minimálně jednou týdně nakládat, tak mě vzal s sebou. a udělali jsme si tam příjemných pár hodin. zpátky se nám ovšem kamion rozbil, čekání x hodin na odtahovku, v jednu ráno jsme dorazili domů - po devatenácti hodinách. v šestém měsíci těhotenství príma. lol. || barokní festival na kuksu. jako každý rok alespoň jedno divadelní představení stíhám. || mamka s taťkou jsou na týden v barceloně. předposlední den jejich pobytu tam dojde k teroristickému atentátu. naši jsou kousek od místa činu. takže stres. naštěstí hned druhý den už odlétají domů. a konečně navštěvuji japonskou zahradu v polsku!

září. začal další školní rok. sedmý, kdy takhle na volné noze učím. mám velmi rozumný rozvrh, abych vydržela až do konce listopadu. i plán na to, jak budu po šestinedělí pokračovat. začínám pomalu přemýšlet o věcech pro miminko. po roce randíčko s háňou. od výletu do waršavy jsme se neviděly. problém se zády. v 26. týdnu dostávám na neurologii obstřik. od té doby s bolestmi občasně bojuji. || s liškou vyrážíme na špital art.

říjen. vyrážíme s badboyem na den do drážďan. primark. památky. trajdání. je to skvělý. miluju čas strávený společně. je ho málo. || mám skoro všechny vánoční dárky, kupuju si velkou perníkovou svíku a balím. ať mě nic nezaskočí. a dostávám na noc inzulín kvůli cukrovce.

listopad. jazykovka mě už odstavila. sehnaly si za mě lektorku, která chtěla nastoupit k listopadu. takže ač dohoda zněla, že do konce listopadu si to odučím sama, najednou přišla změna. a tak se mi od listopadu opět úží rozvrh. v půlce listopadu vyrážíme s mamkou na nákupy do polska, potřebuju koupit plínky, zavinovačku a nějaké další propriety a pičičandičky. oficiálně k 10. listopadu nastupuji na mateřskou. || předposlední týden v listopadu končím veškeré své pracovní aktivity. || vánoční trhy na kuksu. a vánoční market v artyčoku v hradci. kupuju si šípkovou čelenku. || umřela nám dorotka. nejsmutnější den v roce. bez jednoho týdne naše patnáctiletá hvězdička. je tu bez ní hrozně smutno a prázdno. 

prosinec. už jen čekám. zítra - 16. prosince mám regulérní termín. vlastně největší highlight prosince je právě porod. mám ustrojený stromeček, dárky pod ním, cukroví je ready. všechno pro mimiňáčka taky. jen on tu chybí. tak snad. myslím, že víc už v prosinci nebude. bude to ten největší závěr tohoto roku. čert vem to, že jsem téměř nikde nebyla, hodně odpočívala, spala, četla, hlídala si jídelníček. všechno to směřovalo k tomu, aby náš chlapík přišel na svět. zatím se mu moc nechce.

rok 2017 mě bavil. nepovažuju ho za pyča rok jako jiní. ačkoliv si myslím, že ten nahoře mohl naší psí hvězdičce dopřát ještě rok či dva v naší společnosti. tohle byla a je velká kaňka na aktuálním roce.

přečetla jsem 71 knih zatím, takže pokulhávám za předsevzetím, že jich přečtu osmdesát. ale rok ještě nekončí a ježíšek mi určitě nějakou báječnou literaturu nadělí. 

pokud jsem to dobře dopočítala, byla jsem šestnáctkrát v divadle. navštívila jsem pět výstav - czech press photo, františka skálu, adolfa borna, manolo blahnika a český impresionismus. všechno v praze. byla několikrát v kině. kulturně docela žila. 

plány na rok 2018? vstoupit do něj dobře. užívat si života s chlapečkem. od února se polehoučku pustit zase do práce. koupit si letenku pro sebe i minichlapíka na konce října do londýna. bude-li to kluk pohodář, poletí, bude-li to kluk vztekloun, bude těch pár dní doma s badboyem. nechci s ním jen sedět na zadku, chci mu ukázat barevnost světa. číst mu. mluvit na něj anglicky. ukazovat mu diverzitu kultur, názorů. vést ho k tomu, aby to byl správný kluk. a zároveň nechat ho, aby se on stal mým učitelem. protože i pro mě bude spousta věcí nových, a on bude ten, díky kterému se to všechno budu učit. téra


1 komentář :

Plním si svůj sen řekl(a)...

Kočko, držím Ti palce. Měla jsi krásný rok a to nej Tě opravdu čeká. Uf, právě nastal tvůj den D. Jen prosím bacha na to mluvení anglicky na syna. Ne vždy za každou cenu je to dobré, pokud rodič mluví na dítě anglicky a česky zároveň. Četla a mluvila jsem se spusty lidma, jak vychovávat bilingvní dítě. Jsou u toho celkem striktní pravidla. Ale věřím, že to máš nastudované a pokud budeš mluvit na něj pouze anglicky ty, tak ok.Držím Ti moc palce.