tak jo. konečně takový ten správný čas pro sebe, a místo toho, abych si pustila některý z filmů, které mám stáhnuté, nebo si četla prince ládíka a jeho trajdání po kavkazu, sedím u ntb a píšu. a odbíhám do ložnice kontrolovat mrňátko škvrňátko. chůvičku nemám. zatím mi v bytě 2+1 připadá vcelku zbytečná, na léto pořídím asi na chalupu. a navíc teď vedle minichlapíka spí badboy. dny s lukou jsou skvělé, dost stejné a přeci jiné. upřímně musím říct, že někdy ani nemám ponětí, jaký je den a ptám se. včera byl luka hodně spavý, večer se mu nechtělo usnout, tak pořád šermoval ručičkama a něco si brebentil, občas rozklepal patýrko a bradičku, rozplakal se, abych se pak najednou probudila, protože jsem vedle něho totálně vykydla, a on už spal. oceán, vysavač ani jiný bílý šum už nezkouším. luka neřve tak, abych to vlastně měla zapotřebí. navíc jsem to zkusila dvě noci, a on mi to pak vrátil. lepší je si vedle něho lehnout a prostě si nechat jeho prstíkama obemknout svůj malíček, občas ho něžně pohladit po tvářičce nebo vláskách, dát mu něžnou pusinku, a jemu najednou ta víčka padnou sama. včera byl tak spavý, že jsem si ho vzala do obýváku, položila na kanál (velký válecí polštář z ikea s motivem kanálu), a on v něm několik hodin spal. a já si přerovnala všechny tři knihovny, zbavila se zase kupy věcí. a vyzradím vám jedno delikátní tajemství. otevřela jsem krabici, do které jsem odkládala všechna ta plastová chrastítka z pepca, která jsem dostala od kupy studentů. některá tam byla i vícekrát. jsou to přesně ty věci, které lukovi nikdy nedám, nekoupím. vypadám asi hrozně nevděčně, ale my to prostě nevyužijeme. líbí se mi dvě látkové kočičky, které mají vevnitř rolničku a tak chrastí. dostala jsem dva malé dřevěné kolotoče (takové ty retro dekorace), které hrají a lukovi se to moc líbí. má zatím pár krásných látkových hraček ve spacích košících. ponechala jsem si i kousátka, protože mají jednoduchý design, jsou jednobarevná a praktická. od mojí sis má zase krásné kousátko takové to "korálkové", jak je teď dost trendy. (twl, fakt jsem použila slovo trendy?). také má tři knížky. ale plasťáky prostě ne! || na víkend jsem si dala za cíl přebrat a přerovnat mu šuplíky s oblečením v komodě a srovnat to podle velikostí. protože jinak jsem jako hraboš lesní. || vyrazila jsem dnes volit. včera tu byla sis a pustily jsme si super debatu. ta měla rozseknout mé váhání. už kupu měsíců měl mé sympatie pan drahoš. byla jsem pevně rozhodnutá, že mě nic nezvyklá. ale nakonec se vyprofilovalo pár zajímavých kandidátů a já měla zamotanou hlavu. mirek topolánek, který leží hromadě lidem v žaludku, je kontroverzní, ale nesmírně charizmatický, chytrý, výborný rétor, pevný ve svých názorech a je to politik. kdyby to vyhrál on, zlobit se nebudu, ale v 1. kole mu to nehodím. michal horáček připadal v úvahu jako další. ale jeho teatrálnost mi lezla čím dál víc na nervy. už jsem byla schopná se poslední dny soustředit pouze na formu nikoliv na obsah jeho sdělení. marek hilšer. pro mě naprosto nová tvář. ale řekla jsem si, že i ten má svůj čas. pavel fischer. to byl pro mě kandidát, kterému stoupal kredit každým dnem. a tak jsem řešila několik dní dilema, zda dostát tomu, čemu, resp. komu jsem věřila, nebo dát svůj hlas právě panu fischerovi. včerejší debatou jsem nebyla moudřejší. moje sympatie měli stále oba. pouštěla jsem si zpětně různé debaty a diskuse, pan fischer bodoval stále víc, ale pak jsem si pustila klidného pana drahoše a z některých spotů jsem měla husinu. takovou tu pěknou husinu. takže jsem byla opět na začátku. já chodím volit vždy, na všech úrovních, a obvykle je mojí zvyklostí být ve volební místnosti ve 14.00 či chviličku po hned první volební den. bylo poledne a já nebyla stále rozhodnutá. tak sakra, koho. napadlo mě pustit si ještě rychle rozhovory z počátku ledna na dvtv, ty mi nějak unikly. a bylo jasno. na mě je pan fischer příliš velký homofob. možná to je silné slovo, ale já to tak cítím. ctí tradiční rodinu, budiž, resp. to je skvělé. ale jeho reakce mi přišly až moc přes čáru. na můj vkus. já mám ráda diverzitu, barevnost, a nehodnotím lidi na základě barvy, vyznání či orientace. myslím si, že nárok na sňatky mají i lidé stejného pohlaví, stejně tak mají, nebo by měli mít, právo osvojovat, adoptovat a vychovávat děti. v době, kdy jich kupa končí v kojeneckých ústavech a dětských domovech bychom si neměli dopřávat toho "luxusu" je ponechávat v ústavní péči, když by mohli mít milující rodinu, ač třeba trošku nestandardní. pan drahoš z toho také není asi bůhvíjak na větvi, ale tohle na mě bylo velmi asertivní odmítnutí. a tak jsem si pobalila lístek s panem drahošem, uvázala luku do šátku, namalovala se, navoněla, vyfešákovala, a hurá k volbám. účast hojná, zdálo se. ale řekněme, že jsem tam nepotkala člověka mého věku. pořád jsem byla asi o sto (no dobře, padesát) let mladší než voliči, kteří se tam vyskytovali ve stejném čase. můžu se uklidňovat, že je príma, jaká je vysoká účast. úplně se však bojím pomyslet na to, komu to hodili. těší mě, že i badboyova grandma to jde hodit panu drahošovi. no tak to je moje volební story. s napětím očekávám zítřek. || a v neděli jdeme na velký rodinný oběd, můj pan luka se seznámí i s restauračním zařízením. a v úterý jdu do kavárny. i s mimiňákem. to je tak, když v porodnici ležíte na pokoji s príma babou. takže my císařovny bereme dítka a hurá na kávu a wafličku. téra