neděle 25. listopadu 2018

už několik dní jsem zpátky z londýna. co vám budu povídat. prostě londýn. město, které je neskutečně barevné, živé, tepe v něm neuvěřitelná energie a já si tam vždycky připadám jako doma. na žádném jiném místě to necítím tak, jako tam. letěly jsme opět s míšou&háňou, se kterými si neskutečně vyhovujeme. byla to naše třetí společná cesta za hranice všedních dní a opět krásná. kolotoč v kensingtonu. trhy na portobello road. camden town. vánoční oxford street. překrásný trafalgar. úžasná sky garden. oblíbený buckinghamský palác. já mám stejně vždy nejraději tu trasu od sky garden směrem zpět do centra. je to tam takové pravé anglické. justiční domy. kostely. katedrála svatého pavla, rychlý skok na millenium bridge, a pak se zanořit do postranních uliček a vynořit se v covent garden. před třemi lety jsme v jednom vnitrobloku objevily zahradu, lavičky, a kostelík. vzpomněly jsme si na to a šly to najít. a našly. víte, mně se líbí ty jejich kostelíky, protože pro mě představují jen jakousi naději. jsou tam i mladí lidé, pořádají se různé charitativní akce. teď se tam prodávaly vánoční pohlednice a jejich výtěžek šel na dobré věci. v hamsteadu jsme zase v kostele viděly hudební těleso, jak nacvičují na večerní koncert. a nešlo o žádnou kostelní hudbu. ano, tentokráte jsme navštívily i hamstead. bydlely jsme v muslimské čtvrti. nic se nám nestalo, cítily jsme se tam dobře, jen alkohol jsme si tam nikde nekoupily. lol. znovu se mi potvrdilo, jak moc jsou angličané příjemní a nápomocní. jak mi tohle tady u nás chybí. nepovažuju se za žádného sluníčkáře, ale myslím si, že jsem taková dost open-minded a fakt respektuji, že jsou lidé různých barev, vyznání, orientací, a ne, nebudu se nikomu za nic vysmívat a někoho odmítat. staly jsme se v autobuse svědky toho, kdy starý pán bílé pleti slovně napadl muže s africkými kořeny. bylo to nechutné. šla jsem pak za tím černochem a řekla mu, že byl v té diskusi skvělý. musela jsem. // po lučkovi se mi samozřejmě stýskalo, protože mezitím začal doma chodit. je to pašák. v necelých jedenácti měsících. teď mu bylo v týdnu těch jedenáct měsíců a lítá jako čamrda. // kdyby vás zajímalo, co jsem si pokoupila v londýně, tak téměř nic. na trzích v notting hillu takovou malou extravagantní kabelušku. v primarku jen něco lučkovi, pro sebe punčochy, náušnice a růžové zase trošku extravagantní boty. a kosmetika? jen paletku wet´n´wild, okurkový oční krém v bootsu, červený opi lak na nehty a transparentní pudr značky makeup gallery. // zítra jedu k zubaři. a hurá do dalšícho pracovního týdne. posledního neadventního. už jsem v takové té vánoční  náladičce. téra

Žádné komentáře :