Jakub Janda se bezpochyby na domácí publikum těšil, otázkou však bylo, v jaké pohodě vedoucí muž Světového poháru bude, a jak se srovná s tlakem fanoušků a médií, kteří čekali domácí triumf. Vždyť poslední z našich, kdo vyhrál SP na domácí půdě byl v roce 1994 Jaroslav Sakala v Liberci. Tenkrát porazil Nory Bredesena a Otessena.
Z našich do závodu postoupilo pět borců – Jakub Janda, Jan Matura, Antonín Hájek, Borek Sedlák a František Vaculík.
Borek Sedlák se startovním číslem 2 uletěl na 124 m a hned po něm Tonda Hájek na 125 m a naši si pomalu mohli mnout ruce nad tím, že by to 2. kolo mohlo vyjít.
Dobrý vítr fouknul Dmitry Vassilievovi z Ruska, který přistál na metě 131 m a nejvíce pomohl mladičkému Italovi Sebastianu Colloredovi, který tak doplachtil až na 136 m a byl druhý v 1. kole. Tenhle osmnáctiletý italský talent by se mohl stát nástupcem legendárního Roberta Cecona, který je spolu s Finem Hannu Lepistem trenérem italské reprezentace.
Další z našich Honza Matura přistál na 124,5 m a bylo evidentní, že když Janda neudělá fatální chybu, ve 2. kole budeme mít čtyři naše reprezentanty. Docela nevídaná věc v posledních letech.
Výborně v 1. kole zaskákal Ljoekelsoey /132 m/, Widhoelzel /131,5 m/, Malysz /135,5 m/, Uhrmann /138 m/, Kuettel /136,5 m/. Janne Ahonen skočil jen 129 m a po 1. kole se usadil na 11. pozici. Čekalo se na Jandu, který zůstal nahoře na věži jako poslední. 134,5 m byl dobrý skok, Jakub se zařadil na 5. místo a mohl směle útočit na bednu, respektive i na vítězství.
Ve druhém kole Borek Sedlák možná trošku zaváhal a skok na 115,5 m ho odsoudil na 30. místo, tedy obdržel jeden jediný bod do SP. Nicméně to byl jeho první bod vůbec. Tenhle mladík, který si zaskákal již na Turné 4 můstků ještě za dob koučování Pavla Fízka, se určitě ještě ukáže. Moc startů v SP za sebou nemá a tohle byl třeba teprve opravdový začátek.
Tonda Hájek měl nahoře na věži problémy s kolíčkem u vázání a boty, a jeho skok na 117,5 m byl nepovedený. Sám se dole přiznal reportérovi ČT, že dlouho klečel a spravoval botu, až se přestal úplně koncentrovat na skok. I tak ale bral body za 27. místo.
Honza Matura měl velmi vydařený druhý skok – 131.5 m, což ho katapultovalo na konečnou 14. pozici!!!
A čekalo se na absolutní špičku. Janne Ahonen skočil na neuvěřitelných 140 m a rychle se sunul z jedenáctého místa k pódiu. Widhoelzel – 136,5 m, skončil celkově 4. Miki Uhrmann přistál na 137,5m a dostal se před Ahonena. Čekalo se, jak dobře rozjetý závod zvládne Kuettel, Malysz, Ital Colloredo a hlavně Janda. Bohužel Jakub Janda přistál jen na 130 m a o umístění na bedně si mohl nechat zdát. Nervy doma asi zapracovaly. Malysz skok také nezvládnul, skončil až za Jandou. Mladíček Colloredo byl spokojen za první body v SP, nicméně 124,5 m dlouhý skok nebyl špatný. Čekalo se na Kuettela. Andreas se výborně odrazil a v klidu si to doplachtil na 143,5 m.
1. Andreas Kuettel / SUI/
2. Janne Ahonen /FIN/
3. Andreas Widhoelzel /AUT/
4. Roar Ljoekelsoey /NOR/
6. Jakub Janda /CZE/
7. Adam Malysz /POL/
14. Jan Matura
27. Antonín Hájek
30. Borek Sedlák
46. František Vaculík
Jenže neděle není sobota, a tak to přeci jen dokázal. Ale pěkně popořádku.
Z našich šlo do závodu kvarteto A týmu – Mazoch, Janda, Matura, Hájek. Mazdův skok na finále nestačil, stejně tak skok Tondy Hájka, byť jen těsně, skončil 32.
Honza Matura skočil na 124 m a po prvním kole byl 24. V minirozhovoru pro českou televizi řekl, že by si přál být do 15. místa, ale dnes to tak bohužel nevyjde. Nicméně skokani skákající ve 2. kole po něm neměli štěstí na vítr, a tak se v celkovém závodě Honza, který ve druhém kole dal 132,5 m, podělil o 15. místo spolu s Tommym Ingebrigtsenem z Norska.
V 1. kole ulétl daleko Sigurd Pettersen – 139 m, Janne Ahonen – 137,5 m, Simon Ammann – 136 m, Adam Malysz a Takanobu Okabe – 135 m. Vítěz ze soboty Švýcar Kuettel nepředvedl extra vydařený skok, po 1. kole figuroval se skokem dlouhým 132 m na 8. místě.
Jakub Janda, který skákal jako poslední doletěl na 138, 5 m a po 1. kole vedl!!!!
2. kolo – Miki Uhrmann – 133 m, Andi Kuettel 137,5 m – parádní let, který ho vynesl na celkové 3. místo! Roar Ljoekelsoey – 135,5 m. Jenže pak přišel na řadu Janne Ahonen. Skokan, který byl našemu Jakubovi největším soupeřem, přistál na metě 139 m, a musím přiznat, že já jsem se o Jandovy nervy opravdu bála a v triumf jsem nevěřila. Pettersen dle mého očekávání hopsnul na 130 m a čekalo se na Jandu. K triumfu potřeboval let tak na 140 m. Moje myšlenky byly opravdu černé, vždyť za 140 m doletěl v dnešním závodě jen Widhoelzel, který si ta na rozdíl od prvního skoku velmi polepšil. Janda se ukázal jako muž bez nervů. Neponechal nic náhodě a po dopadu na 141 m si svůj triumf v Harrachově pohlídal!!!!!
Po dlouhých letech máme být na co pyšní, Janda je vedoucí muž SP a český skok díky němu začíná být opravdu zase něco. Svůj podíl na tom má bezesporu slovinský trenér Vasja Bajc,a tak doufám, že tenhle tandem dojede sezonu až do šťastného cíle.
1. Jakub Janda /CZE/
2. Janne Ahonen /FIN/
3. Andreas Kuettel /SUI/
Žádné komentáře:
Okomentovat