A je to...

Pracovní pondělek zdárně za mnou, uffff. Už jen čtyřikrát a zase je weekend. Je dost smutné, když se po prvním dnu upínám k weekendu. Plán na volné dva dny je značně nejistý, ale ono něco přijde. Včera jsem se angažovala v obesílání textovek spolutrpitelů z obchodky, abych jim sdělila, že naše elitní partička se sejde čtyřiadvacátého března v Absolut baru. Nazývali jsme to na střední DOMOV. Paní hospodská byla MAMČA. Teď emigrovala do Kata, ale tam se nějak nesnese národnostní menšina, to jest Romové, s ostatními. Pravda, kdysi jsme tam přímo luxusně oslavili Nigelovy narozeniny, napakovalo se nás do té maličké zadní místnosti asi třicet, ale to bylo dáááávno. Vzhledem k tomu, že na sraz dorazí i naše extřídní, nebylo by dobré, aby tam někdo přišel k móňu. Dorazila mě jen jedna spolužačka, byla to taková třídní černá ovce. Chytrá holka, byla schopná se naučit učebnici i pozpátku, ale její slovník byl přímo dlaždičkový a nikdo neměl rád její vytahování. Nějak se jí to nevyvedlo a během svaťáku měla nehodu na kole, tudíž ji maturita s námi minula. Složila ji v září a od té doby po ní není ani vidu ani slechu. S Luckou jsme jediné, kdo s ní jsou v kontaktu. První a jediná vdaná, žijící v Praze. Včera mi přišla textovka: já nepřijedu, bo se jako obvykle koná sraz naschvál v pátek, abych nemohla. Takže je to schválně. Úplně mi hejbla žlučí. --- Přinesla jsem si z práce od kolegy DVD Oliver Twist, natáčený v Praze režisérem Romanem Polanskim. Koupil ho v Británii, tudíž jsem zvědavá porozumění:o)) Téra