Minulý weekend jsem přišla asi o mrtě výbornou akci. Kámoš Pítr slavil narozeniny a smlsla si na něm sličná striptérka. Já strávila dva dny v Liberci u Móny. Tfuj, na tohle mě už nějak neužije. Mám ráda svůj klídek, z tohohle by mě asi trefilo. Páč Móna je z toho na vrcholu blaha. Tamní obyvatelstvo, to jest študentíci, jsou mnohem víc, než jiní týpci kdekoliv jinde, hlavně u nás v Náchodě! Jsem u ní v přízni, protože vím, co je to značka GAP, ale nejspíš už nebudu. Juj, jak jsem na tohle vysazená. S ostatníma takovýma slepicema bych zatočila, ale ji už znám nějaký ten čas. No, v pátek jsme oslavili ty Pítrovy narozeniny znovu. Docela dobrá skvadra se sešla. Začátek byl maličko trapný, bo se tam sešli dvě přítelkyně jednoho kluka, jedna současná, druhá bývalá, ale Pítr nás bavil recitací z příručky, jak sbalit ženu. Dostal se zatím ke kapitole svádění, kterou nedočetl, ale už rada: Nebavte se s ženou na téma počítače, StarTrek a pár jiných témat, přičemž Pítrova obživa jsou počítače a jeho oblíbený TV program StarTrek, není moc šancí, že to někde klapne:o)) Nakonec sázka. Kdy dorazí Důša. Moje kamarádka, kterou znám už od 5. třídy, a jejíž devízou je chodit vždy a všude pozdě, dala echo, že se téže dostaví. A začala tipovaná, KDY!!! Bylo 20.45, z Hradce to má za půl hodiny odjeté. A taxe začaly uzavírat sázky. Můj tip byl nejodvážnější, protože jsem její příjezd odhadovala až na dvaadvacátou hodinu, ale přeci jen ji už pár let znám:o)) Ve 21.56 se otevřely dveře a ona vstoupila do místnosti. A panák byl můj. V billiar klubu pak přišel na řadu kulábr a stolní fotbálek. FC Chelsea versus FC Vidlákov, ani už nevím, kdo byl kdo, na prdel jsem ale dostala kdykoliv, když byl můj soupeř Woltrák. - Včerejšek byl tuze klidnej. Knížky, počítač, renovace pokoje a opět knížky, počítač. Sama a dobrovolně jsem vařila. Večer Posel z Liptákova. Cimrmany fakt můžu. Skvělá věc. Chvíli jsem přepla na VV, je to totální psycho, ty lidi tam jsou ještě větší magoři než skvadra, která obývala vilu před nimi. Jedna slečna tvrdí, že její hobby je masochismus, sebedestrukce a psychoanalýza. Z toho by se dala udělat skvělá seminárka na oboru psychologie. V knihkupectví, kde pracuje, jí to bude trošku k ničemu. Možná dle psychoanalýzy odhadne, kdo co čte. Já čtu sportovní povídky od Oty Pavla: Výstup na Eiger. Je to takové staré známé, bo Pohádku o Raškovi jsem už četla, stejně tak jak běžel Emil Zátopek pro zlato v Helsinkách na maratónské trati. - A zítra opět robota, fuuuuj. Ale každý se musí něčím živit, že? Dnes ještě řádně přivítáme tátu, který před hodinou a něco přistál na Ruzyni. Návrat z týdenního pobytu v Maďarsku. Téra
Ha. Ona má taky blog. :))
OdpovědětVymazatTeda abych pozdravila: ahojky. Fakt by nenapadlo, že když zadám do vyhledávače Sebastian Colloredo (moje momentální obsese *g*), tak na mě vypadne zrovna tvůj blog. Mno, asi mělo.
Hee. Jinak k tématu jsem chtěla říct, že mi nedávno jeden bývalý spolužák napsal, že tak skvěle jako se mnou si ještě s žádnou holkou o počítačích a tv anténách nepokecal. Málem jsem spadla pod stůj. *lol*
Tak to je dobré, zadáš Colloreda a vyjedu já:o))) - Nevím, jaký měl můj kámoš zatím s akcemi z knihy úspěchy, ale mě by na kompy a StarTrek opravdu nesbalil:o))))
OdpovědětVymazat