Poslední dny si připadám jak ta vlčice samotářka. A vůbec mi to nevadí. Já, nadmíru společenský člověk, který nevydržel chvíli sedět doma a někde nepoletovat, si teď ulítávám na tom, že se straním lidem. Ale to se vztahuje k mému nedávnému příspěvku. A během tohoto weekendu jsem zjistila, že mi nechybí sedět někde s bandou v hospodě a strkat peníze kapitalistickým šéfům pubů a podobných zařízení. Ne, teď přeháním, ráda tam chodím, popovídám s přátely, ale vadí mi to večerní překřikování, kdy nás tam sedí kupa, od vedle hraje jukebox, kde Madonna na celý lokál vykřikuje, že je panna /I am virgin/, na plazmě běží beze zvuku koncert Tokia Hotel, kde si hermafrodit Bill užívá lásky a náklonnosti fanynek a oddává se nepředstavitelnému řevu náctek, ve kterém sám sebe snad ani nemůže slyšet. Obsluha je zpomelaná a já mám sto chutí jít domů. Páteční večer jsem strávila v divadle a včera večer přišla Bára. Pustily jsme si Bridget Jones s rozumem v koncích a říkaly si, jak někdo může být tak blbý, chodit jako kachna a ještě má štígro na takového charizmatického chlápka jako je Collin Firth. Holt british sweet movie. Kupodivu jsem byla pořád plná energie a tak jsem vykydla u ICQ, kde pravidelně v pozdních nočních hodinách potkávám Bodlinku. Dodala mi energii a trošku nadhled na všechno, co mě poslední dobou žere. Thanx. --- Nebudu víc bádat nad tím, co se ve mně honí, do mě trápí, těší, většina lidí tohle prožívá den co den, ale nepřipouští si to, což zkusím taky. Takže teď ty news!!!
- skoro o patnáct čísel mám kratší vlasy, ale stále dost dlouhé na to, aby mi šel culík:o))
- v úterý jdu na školení:o/
- hokejová Sparta získala titul
- nemám ráda hradecké Futurum
- čím dál víc se mi líbí od PTPS song all the way from your bed to the door
- nikdy se mi nelíbili Masterpiece a minulý týden jsem si stáhle jejich song I say a zní to docela zajímavě
- čekají mě zkoušky na vysokou, jupíííííí:o))))
Žádné komentáře:
Okomentovat