dobro došli. sláva nazdar výletu. aneb jsme doma. už teď mi chybí voňavé a lákavé dálky. francuzsky kruh. slaná voda. plážové švitoření kolemopalujících se. knížky. @@@ chorvatky se krásně oblékají. všichni chorvaté umějí italsky a anglicky. přinejmenším. většinou tomu ještě dodávají korunu němčinou. a to, prosím, i prodavačky v lidlu. // bydlení krásné. za milou cenu. a já coby vrchní kuchař party. mile mě překvapila zděndova kačka. a tak jsme se domluvili na společném sushi dýchánku, přípravě asijských jídel a popíjení čajů. xxx jediná černá kaňka na celém pobytu. šíleně mi chyběl bořík. a nic tomu nepomohl ani fakt, že kemp vedle naší pláže se jmenoval bořík.
jedu si 7. sérii gilmorek. za temné italské noci jsme s káťou v autě sledovali the big bang theory. proč to nesleduju už dávno? // v pátek jsme museli zavčas vyklidit apartmán a odevzdat klíče. strávili jsme ještě půl den na pláži, zavrhli nápad romanticky nocovat na nějaké zapadlé pláži následující noc. a vydali jsme se na cestu domů s tím, že se ještě někde pozdržíme. projeli jsme část slovinska a skvostné julské alpy. slovinci mají všechno neuvěřitelně upravené. útulné od pohledu. průjezd alpami po úzkých silnicích byl famozní. kochali jsme se a fotili.
telepatie po společném týdnu fungovala výborně. tudíž když jsme po osmé hodině večerní sjeli do itálie a u lesa na nás vykouklo jezero, zeptala jsem se svých spolucestujících, zda je napadá to samé, co mě. a tak jsme se "ubytovali". zavazadla šla na přední sedadla a my tak s káťou měly luxusní ležení vzadu včetně kufru. kluci spali vedle auta na zemi. u obsahu čtyř italských karavanů jsme nezpůsobili příliš důvěry, a tak si staroušci hlídali baterkama, zda skutečně spíme a neloupíme jim. naprosto mě naplňoval pocit toho, že bych se mohla dívat na criminal minds a kolem mě by bylo prostředí jak ze skutečného trilleru. juch. ale ne. teorie velkého třesku to rozhodla.
přečetla jsem knihu marika píše vincimu z prostředí dětského domova. a knihu protože jsem byla princeznou. o bývalé malajské princezně, které její manžel unesl děti a ona se s nimi shledala po čtrnácti letech až v roce 2006. jak se věnovala charitě. jezdila do zemí postižených válkou. pomáhala. podporovala kmen masajů v tom, aby se jejich děti naučili číst, byli gramotní a měly šanci na dobrý život. pomáhala rodičům, kterým bývalý partner unesl děti. a málokdy se svěřila, že to samé se stalo i jí. vdala se znovu. nevyšlo to. avšak napotřetí všeho dobrého a zlého to vyšlo. narodili se jí dvě děti. nikdy na shah a idinna nezapomněla. a svým malým dětem o jejich sourozencích vyprávěla, ukazovala jim fotky. nakonec se podařilo dceři shah matku kontaktovat, jelikož s bratrem nevěřili, že by se jich jen tak vzdala, a po čtrnácti letech se konečně mohli obejmout. silný příběh. nakonec jsem rozečetla dvě knihy. jedna se jmenuje miral. a byť ji nemám dočtenou, absolutně změnila mé vnímání izraelsko-palestinských konfliktů. a kniha navždy zneuctěna je o marocké prostitutce, která svoji "práci" nedělala dobrovolně. zajímavé čtení.
přemýšlím o novém filmu woodyho allena, který zrecenzovala katchenka v jejích sunday talks. protože allenovy filmy mám ráda. jen ten poslední půlnoc v paříži mě neoslovil. ale dám tomu ještě šanci. zkusím ho znovu. lol.
měla jsem na bloglovinu 170 nepřečtených postů. teď mi jich zbývá už jen dvaašedesát. a proto jdu zase na to. téra
Žádné komentáře:
Okomentovat