Pondělí 1. května - oslava svátku práce. A nebo taky první Máj, lásky čas a polibek pod třešní, chcete-li. Ale tyhle třešničky /viz. picture 2/ nepoukazují na romantiku pod stromem, ale patří starým známým komunistům. Dnes po poledni jsem se vydala do centra na rockový koncert, a když jsem procházela kolem jednoho velkého parkoviště, praštila mě do oka velká cedule, na které "trůnilo" pár portrétů Mgr. Soni Markové. Čtyři roky to byla má učitelka dějepisu na ZŠ. Vzpomínám si, jak jsme v roce 1998 /chodila jsem do 8. třídy/ rozdávaly s holkama létáčky ODS, bo kamarádčin tatínek byl ve straně, my vyfasovaly trička s nápisem Kdo si věří, volí Klause, a velice jsme si to odpoledne užili. Druhý den jsme pak veškeré letáčky s podobiznami Václava Klause a Zdeňky Horníkové přinesly do třídy a vyzdobili si nástěnku. Ovšem hned po hodině dějepisu přišla do třídy naše třídní učitelka a museli jsme "výzdobu" zase pěkně sundat. Po koncertě jsme tak nějak zevlovali po Náchodě, vyprovodili Sokolíka a Martinku na autobus ku Praze a vydali se směrem ke komunistickému ležení. Tam už nás očekávala kupa demonstrantů s nápisy typu Vaše Prima sezona už skončila, teď začíná ta naše; rok 1948; padla tam i zmínka o obětech komunismu během pokusů o útěk na Západ... Mohlo tam být tak třicet lidí. Docela nás to pobavilo. A protože to pobavilo i pár našich kamarádů, kteří už tam dorazili dříve, přidali jsme se. Komunističtí příznivci byli samozřejmě důchodci a pak mě překvapilo, kolik se tam vyskytlo Rómů. Skupinka demonstrantů provolávala hesla jako hanba a podobně. Důchodci se urputně bránili. A ve tváři Mgr. Markové byla patrná spokojenost. Hanz do toho řval Rebéééélie, no bylo veselo. Popravdě, nechápu a asi nikdy nepochopím, co lidi vede k tomu, aby se dali na stranu komunistů. Ano, věřím tomu, že musí být hezká představa stoprocentní zaměstnanosti a všichni jsou si rovni, ale to už tu jednou bylo a neosvědčilo se. Sakra, vždyť rok 1989 byl jedinou správnou cestou, krokem k lepší budoucnosti, která třeba spoustu Čechů zklamala, ale na druhou stranu dá se předpokládat, že naše děti už se budou moci rovnat Rakušanům, Němcům, prostě Západu. Hlavně je důležité, aby se do čela vlády dostala pravice a pár volebních období tam vydržela, aby dokázala uskutečnit veškeré své plány a my se hnuli o velký kus dopředu. Je 16 a půl let po Revoluci a komunistů je tu stále jak nasráno. Dnešek mě tak nějak utvrdil v tom, že hlavní podporovatelé jsou opravdu důchodci, dovolím si tvrdit, že můžou tvořit tak 70% komunistických voličů. Vyčkejme tedy patnáct let, tahle generace vymizí a strana se třeba nedostane už ani do parlamentu. Téra
Žádné komentáře :
Okomentovat