neděle 23. září 2018

malý rýmovník spí. má už týden rýmu, na řadu musela přijít i odsávačka, což z duše nenávidí. chápu. // přes léto jsem nebyla na bloglovinu. a upřímně, vůbec mi to nevadí. většina blogů už stejně zahynula. resp. odešla do blogového nebe. nebo se ubírá směrem, který mi už není blízký. a tak mi zůstaly v podstatě tři. jeden je stále má oblíbená lucie konečná z blogu zase ta lucie. druhá pak radka z kusance a třetí lucka z lucousek.wz.cz, kterou sleduji už od jejích středoškolských let. 

tak. minule jsem koncept uložila a vrátila jsem se až teď. v neděli. devět večer. mám odkoukanou celou 13. sérii criminal minds. až na poslední díl. vrátili jsme se z oslavy sestřiných třicetin a web nefunguje. zkoušela jsem to ve více prohlížečích. na více noteboocích. byla jsem tak zoufalá, že jsem to zkoušela i přes data v telefonu. hele nic. psala jsem ségře. ani jim to nefunguje. a tak došlo na řadu ulozto. jenže díl se bude stahovat hrozně dlouho. já dnes budu ponocovat. prostě ten konec chci vidět. 14. série se v ame rozběhne 3. října, takže teď dva týdny budu mít pauzu. a dle informací má mít 14. série snad jen patnáct dílů. podivné. všechny série zatím dodržovaly dvacet plus. důležité je, že to dle infa, co jsem si načetla, vypadá, že sestava bude stejná. hrozně moc jsem si oblíbila taru, luka i matta, co jsou tři postavy, které se objevují poslední dvě, resp. jednu sezonu. vždy tak těžce nesu, když někdo odejde. blbě jsem nesla odchod prentissové. uf, je už zase pár sezon zpět. pak i agentky blake. pak tam sezonu hrála jennifer love hewitt a její postava mi taktéž byla dosti sympatická. jenže v reálu byla těhotná, takže čau. na konci 11. série (tuším) odešel i derek morgan a hotch se tam začal objevovat jen sporadicky. to už se mi skoro zastavilo srdce. jenže luke alvez a tara lewis jsou parádní náhrada. a teď i ten matt. vzhledem k tomu, že každý díl má čtyřicet minut a série no. 13 22 dílů, a já na to koukám čtyři dny, tak asi chápete, jak moc času jsem věnovala literatuře. pramalý. téměř žádný. jak jinak by se mohlo stát, že za čtyři dny přečtu jen 68 stránek knihy? a přitom probudím se na šibuji od mladé anny cimy si jednoznačně zaslouží moji pozornost, čte se to totiž vážně skvěle. takže já dokoukám poslední díl a pak se moje mysl plně soustředí zase na knížky. všechno se to takhle tváří dle zápisků, jako kdybych byla mladá bezdětná žínka, která má celé dny volno na seriály a knihy. omyl. když si dítě hraje či spí, tak prostě konám. 

dnes jsme byli na rodinné oslavě sestřiných  narozenin. kdo kromě sis dostal dárek, byl luka. od tchýňky mé sis. bagřík. vzhledem k tomu, že doposud bylo jeho nejmilejší hračkou hasičské auto, bagr se bude řadit taktéž velmi vysoko. myslela jsem si, že jeho nejlepším přítelem od raného dětství bude kniha. jo, listuje jimi, rve z nich obaly (z těch mých), vytahává je z knihovny, jeho i ty moje, ale nejraději sedí a zkoumá hasičské auto. a teď i bagr. // jedli jsme a hodovali. viděli pár fotek. vypili pár kafí. a já si vypůjčila knížku ta přede mnou. 

s bárbí jsme stanovily termín výletu do bratislavy. vůbec vlastně nevím, co od toho města čekat. je to jediné sousedské hlavní město, kde jsem ještě neměla tu čest. věřím, že mě bude bavit stejně jako ta ostatní. mám-li být upřímná, nejvíce mě z našich sousedů učarovala polská metropole. varšava je nádherná. asi tomu hodně přidal i krásný podzim, kdy jsme tam s dívčinami mými byly, poláci, které mám moc ráda, pohnutý osud polského hlavního města. na druhé místo řadím berlín. kosmopolitní, plný kontrastů. až na třetí místo řadím konzervativní vídeň. 

skok jinam. dnes jsem v kiku viděla aroma lampu. obyčejná. bílá. ale na vosky by mi stačila. a za pár korun. asi si pro ni v týdnu dojedu. mám beztak v plánu nakouknout do ccc, kde mají 40% slevu na polobotky a baleríny. a o polobotky na podzim stojím hodně. dokonce mám jedny konkrétní v merku. zařekla jsem se, že už na koženku kašlu, ale you know what? ty, co mám vybrané, jsou tak krásné. lakované. a třeba nebudou mít moji velikost. // téra

pondělí 17. září 2018

můj ideální večer je ten dnešní. koupila jsem si krabičku sushi k večeři, časopis týden na čtení, uvařila jsem si kotel černého čaje s citronem, mám tu vedle sebe plnou bednu usušeného prádla, takže mě čeká skládání. nakoupila jsem si dnes nějaké nové postřiky, rozuměj čističe domácnosti, a zítra se na to vrhám. resp. dnes si to maluju, zítra to ale musím zrealizovat. i na tohle je ten proklatý instagram dobrý. to tak vidíte savo v rozprašovači na fotce a u toho komentář, že dotyčná ráda uklízí, pouze nerada drhne troubu. trouba! ano. před pár týdny jsem ji drhla sodou, ale možná jsem měla vyzkoušet savo. takže zítra. savo day. to tak jedete na malý nákup, necháte tam poměrně dost peněz a nevezete domů téměř nic. kromě granulí pro bóřu, toaleťák, čističe, sushi, a pár potravin. tuhle jsem v déemku koupila tekutý gel na prádlo, a to i navzdory tomu, že já si už několik měsíců gel vyrábím doma. takováhle já jsem divo/bio/žínka. haha. to ne. ale občas ráda přemýšlím, co můžu vyrobit doma, nekupovat, jak můžu maličko šetřit přírodu. nejsem v tom žádný přeborník. zero waste považuji za trend, který možná bohužel zase pomine. ale pár změn v mém životě nastalo. že nenakupuju blbosti na sebe, to je známá věc. že jsem se uklidnila v kosmetice a nenakupuju ji po kilech, to už je snad taky známá věc. třídím odpad. to už dlouho. jen jsem přidala kompostování. šťávu na pití pro badboye kupuji ve skle. ve vratné lahvi. nosím si do obchodu svoje tašky, a když už jsem nucená si je koupit, pak ty papírové, do kterých doma dávám sběr. nemám frusaky, ale zeleninu a ovoce se snažím do sáčků nedávat, byť pak mají na pokladně tendenci mi ty sáčky dávat a já protestuju. ale jinak zase nedivočím. ta krabice sushi, co jsem si dnes koupila k večeři, ta teda byla. velká plastová. ok. když nepůjdu zrovna do sushi baru, tak to dostanu všude takhle zabalené. zaskočil mě ovšem fakt, že v tom balení byl separé v plastu zázvor, wasabi, sójovk a i ty jejich hůlky, kterými se stejně nedá jíst, a tak jsem musela sáhnout po svých. přivežených z číny jednou mojí studentkou. // a víkend byl jinak skvělý. v pátek jsem se viděla s liškou. někdy bych potřebovala být nematka. a jen tak si v klidu poklábosit s kámoškou, ani by u toho dítě smrdělo na celou kavárnu a vesele se zajíkalo. // sobota na říčkách. orlické hory. ségřin tony a jeho famílie tam mají chalupu, tak jsme vyrazili na návštěvu. grilování. oba psí kámoši. a luka a kamínky. v neděli pak s badboyem, lučkou, a badboyovou sis do krajského města na dny marianne. lidí úměrně. žádná divočina. jsem starbucks holka. mám doma i jejich zástěrku, pressové šálky, čajový hrnek, čaje. takže nikdy neopomenu zajít na kávu. koupila jsem si černé džíny s vysokým pasem. to jsem chtěla. dva jednoduché vršky. také jsem chtěla. více garderoby jsem nepořídila. z kosmetiky jen bílou jumbo tužku od nyxu a řasenku od gosh. lučkovi pak plyšového šneka v háemku. těžké rozhodování mezi velrybkou a šnečkem. také prďácké punčošky pro něho. a v knihkupectví pak probudím se na šibuji, a od korejské autorky han kang knihu kde kvete tráva. četla jsem od ní už vegetariánku, takže na tohle se také hodně těším. nákupy úplně stačily. v týdnu jsem si pořídila paletku revolution by petra, je skvostná. můj paletkový svět je v rovnováze. dušička má klid. // jdu venčit a chrupkat. chvíli ještě číst dělám si to sám od martina váši, a pak padnu za vlast. téra

pátek 14. září 2018

další týden uběhl jako voda. našemu hošíčkovi bude příští týden třičtvrtě rok. ten život je velký rychlík. // tenhle týden se mi rozběhla kompletní výuka, takže už nemáme s lučkou tolik času pro sebe, ale využíváme ho o to intenzivněji. zvládá to všechno perfektně. úterý jsem měli volno, tak jsem konečně uvařila jablíčkovo-hruškové přesnídávky, upekla crumble, uvařila kotel polévky, prostě jsem strávila velkou část dne v kuchyni. na konci dne, aby toho nebylo málo, jsem ještě udělala domácí lučinu. zbytek týdne byl tak nějak v poklusu. ve středu jsem si zašla do rossmanna pro paletku revolutionbypetra, kterou ještě ale na stojanu neměli. co mě ale velmi mile překvapilo, že mi paní prodavačka nabídla, že až paletky dorazí, dá mi jednu hned stanou. ve čtvrtek jsem tam přišla v poledne, od pokladny na mě mávala petřinou paletkou, prý je vybalily a byly okamžitě pryč. a tak ji mám doma. dnes bude mít na mých očích premiéru. stíny vypadají peckově. na chvíli to zase dodalo klid mojí mejkapové dušičce. resp. paletkové dušičce. teď mě dost chytla za srdce paletka too faced ginger bread, která má vyjít. představa, že paletka voní po perníčcích, vánocemi? jenže stíny, které jsou uvnitř a jsou neuvěřitelné, mám po jiných paletkách. // přečetla jsem  knížku v pasti lží. od samého začátku jsem se slušně bála. jakože fakt. a ten závěr? za mě velmi dobré. a teď už zase čtu knihu vlasty třešňáka klíč pod rohožkou. a proboha, konečně jsem mohla vidět dokumentární film olgy sommerové červená o operní pěvkyni soně červené, noblesní dámě. dožít se devadesátky a vypadat tak jako ona? to je sen. // víkend? dnes s liškou do škvoreckého na kávu. zítra na říčky za sis a tonym na celý den. v neděli dne marianne v krajském městě. sounds good. téra

pondělí 10. září 2018

byl to parádní víkend. v pátek jsme ráno a pak odpoledne klevetily s bárbí po telefonu. a navečer zpráva, že v osm se u mě staví. koukám jak z jara. vždyť neříkala, že si z hané udělá na víkend výlet. prostě se rozhodla. a tak nakonec před devátou i s psí džendou vletí do našeho bytu jako uragán a je to prostě paráda jako vždycky. nakonec jsou tu holky do skoro jedenácti, než pak pokračují směr klášterní město. // v sobotu ráno jede badboy spravovat jedno auto, v devět parkuje před domem míša a jdeme se podívat na výstavu mamčiných obrazů. zakotvíme pak nad kávou v jedné milé kavárně. jenže luka je posraný skoro až za ušima a spát nechce. mně stále ještě nevadí kavárny bez dětských koutků, spíš to kvituju, ale vadí mi, že dávm-li si někde kafe a posere se mi mimino, že to smrdí na celý podnik a ani na záchodě není byť jen mini prostor na přebalení. já jsem na ten odér poměrně zvyklá, ale lituju dost ostatní. my jsme se přesunuli k nám, u nás jsme si daly s míšou dýňovku a luka odpadl a spal. dohodly se, že letíme do londýna jen s příručkem do podpalubí, protože deset kilo každé na těch pět nocí musí stačit. itinerář hotov, jen do něho musíme napasovat ty různé kavárny. chci se podívat na instagram, zda po trase našeho trajdání je některá z těch, které tam obdivuji. // odpo jsem měla tour de badboyovy ségry. nejdřív k jedné, která má o dva roky staršího chlapečka než je lučka, má spoustu hraček a luka sedí uprostřed obýváku a osahává si kupu autíček a zvířátek. pak jsem jela do vesnice nad čska k áně, která mi nabalila ikea tašku jablek a druhou pak hrušek. vše domácí ze zahrady. poněvadž se chystám proměnit se hospodyňku a navařit přesnídávky. a také upéct crumble. poprvé jsem ho jedla u marylin ve watfordu před čtrnácti lety. úplně nová věc pro mě a přitom taková dobrota. při mé druhé aupair štaci ho často a ráda pekla i moje tamní hostmum gail. // na skok na chalupu za rodiči a psíky. a pak na rychlo svolaná akce indiánkou. a řeknu vám, bylo to retro jak sviňa. sešla se nás část party z našich teenage a early 20s let. mac pravil, že jsme stále stejně krásní, vůbec jsme se nezměnili a hotovo. musím říct, že to byla velká paráda. badboy hlídal lučku, takže jsem přišla domů až cca v jednu ráno, a v neděli se mi pak nechtělo nic. probrala jsem se krátkou prochajdou do bazaru, kde jsem si koupila dva svetříky, a doma mi padaly klapky. jenže práce jako na kostelu, potřebovala jsem dotunit jednu hru na dětskou angličtinu, začínají mi dnes kurzy. badboy vzal malého a jeli k jeho mum na kafe, abych na to měla prostor a klid. a večer místo přesnídávek jsem přeorganizovala a přebrala lukovi šatník, svůj maličko také, přerovnala kosmetiku, prostě bydlenka. lol. přečetla jsem pygmalion a neviděla vůbec nic. haha. ve středu na artu vysílají film červená, doufám, že pak hned se objeví v archivu, abych se mohla podívat. téra

čtvrtek 6. září 2018

školní rok se rozběhl. začínám polehounku. v pondělí jeden kurz nad kávou. odpolední dětské kurzy se ještě nekonaly. bylo by to dost drsné hned první školní den. úterý mám volné standardně. a ve středu jsem už jela do jedné mateřské školky. 13 dětí, z toho 11 kluků, to jsem měla naposledy před pěti lety a byla to slušná divočina. lol. od příští středy i druhá školka. dnes mám dva kurzy pro seniory, zítra jeden. a ještě mě čeká od příštího týdne jeden individuál. podtrženo, sečteno, devět lekcí týdně. to jde. luku dnes čeká premiéra. se seniory se zná. jenže ještě v červnu byl ještě miminko, co si během hodin prospávalo ve vajíčku, kdyžto teď už je to holomek, co většinu času někde leze, něco kutí, po něčem pátrá. tak dnes pátrací premiéra. odpoledne mu chci zajet koupit ještě jednu podzimní/zimní čepici do pepca, která kupodivu nehraje patnácti barvami, proto toho chci využít. a chci mu vybrat pár hraček. totiž, v úterý jsem byla na vernisáži výstavy mamčiných obrazů, bylo to v místní knihovně, mezi zástupci mimin tam byla ještě o rok starší holčička než je luka, která se jmenuje lízinka. no a vyfasovali tam na zem krabici s autíčky. luka seděl na koberci, vyndával si autíčka z krabice a ani nedutal. takže ne, nekoupím mu flotilu aut, ale chtěla bych mu koupit něco smysluplného na hraní. // jde na mě podzimní únava, často a ráda bych spala. jsem jak medvěd. ale moje dítě má jiný režim, takže často nespím přes den. večer chodím dřív. // duolingo mě naštvalo. přes léto, protože jsem nebyla doma a v telefonu nemám bambilion dat, jsem němčinu dělala ve své cvičebnici, nikoliv na jejich webu. a to, co jsem už měla splněné, mi tak stornovali. nechtěla jsem ovšem dělat němčinu od začátku, a tak jsem si vybrala rozřazovací test. a protože neznám v němčině zeměpisné názvy, nevím, resp. teď už vím, že amerika se píše v němčina s K a ne s C jako v angličtině a další roztomilosti, prostě mě to zase prsklo k začátečníkům. přitom gramatiku, časování sloves, mi to nemohlo ani trošku vytknout. a tak kvůli tomu, že nevím, jak se německy píše amerika a že bayern je anglicky bavaria, jsem na úplném začátku. asi zkusím rozřazovací test znovu. pokud to půjde. // čtu jakousi japonskou knihu vetešnictví pana nakana, která je ověnčená kupou cen, ale mně se nějak nejde začíst. čekám, až mi přijde z knihovny avízo, že tam na mě čeká jepice a ještě nějaké ty detektývky. a taky politologie od andrew heywooda, to abych se během rodičáku nestala úplnou dýní. už teď občas hledám slova. // no nic, jdu si namalovat na obličej omítku. nachystat všechny věci na angličtinu. resp. výuka připravena, ale věci mého luky. mléko. plíny. hračky. dudlík. všechno, co nám ulehčí následující tři hodiny. amen. téra

neděle 2. září 2018

zářím zahajuji podzim. poprvé perka na nohou. a nedočkavě vyhlížím ty průtrže mračen a bouřky, které mají k nám na východ čech za chvíli dorazit. opustila mě chuť mydlit se okurkovým sprcháčem, protože je příliš letní. ale nebudu přecitlivělá, už ho tam zase tolik nemám. na podzim mám totiž tendence používat "hřejivější" sprcháče. a také si musím koupit nějakou aroma lampičku na vosky. měla jsem, ale odešla do lampičkového nebe. už byla od vosků a esenciálních olejů pěkně jetá. loni jsem si koupila a pak i dostala od mojí sis několik yankee candle (po domácku řečeno dženký čendl) vosky a všechno to jsou podzimní a zimní vůně. a já se na ně tak těším. dny opuštění od eleny ferrante pro mě byly takové roztodivné. první třetinu jsem se do děje vpravovala, druhá třetina se mi moc nelíbila, ta třetí pak naopak moc. ať je ferrante kdokoliv, má úžasnou vlastnost vpravit čtenáře do děje a sugestivně to všechno podat. a její jazyková vybavenost je skvostná. jasně že každý spisovatel musí mít hezký vztah k psanému slovu, ale u ferrante to platí dvojnásob. mám tu teď fejetony požár v bazaru od jaroslava hutky a román klíč je pod rohožkou od vlasty třešňáka. společné mají tito muži to, že jsou muzikanti, písničkáři, a oba žili v exilu, byť každý někde jinde. // zítra mě čeká poslední lymfo. další zase za půl roku. badboy bude pryč, a já tak zase nemůžu do kina. dávají film tísňové volání. kino mi není souzeno. badboy, jakožto řidič z povolání, zkrátka není každý den doma. často jeho absence na společném lóži připadá na pondělí. moje kamarádka liška mě lanařila na film jan palach. tenhle typ filmů s nějakou výpovědní hodnotou mám ráda. u nás ho promítali 21. a 28. srpna. úterky. badboy byla tentokráte na cestách místo pondělků úterky. teď mi v pátek nad dortíkem vyprávěla právě o filmu tísňové volání. mrkla jsem na csfd a jasně, chci to vidět. je to pondělí. badboy je teď víc na cestách přeci v úterý. pic ho. badboy zítra nedorazí domů. takže moje kino bude čumenda z okna anebo si pustím nějaký film či seriál v notebooku. chtěla jsem se pustit konečně do poslední série criminal minds, jenže choďte si pak večer venčit psíka, když jste sami doma! #sráboš abych kulturně nezašla, jdu v úterý i s lukou na vernisáž obrazů naší mamky. třikrát yes. // a natřeli jsme naši šatní almaru na slonovou kost. vypadá to dobře. ale přemýšlíme o nové šatní skříni. jenom bych si přála, aby byla tak trošku retro. našla jsem jednu na bazaru, jsem z ní hodně unešená a přemýšlím o ní. a pak jednu v ikea, která by se k nám domů také hodila. uvidíme. pamatuju si cca před dvěma lety, kdy moje kamarádka alice koupila nemovitost v sousedství jejich rodičů. ukazovala mi, co všechno k tomu patří a když jsme vstoupily do stodoly, stála tam moje vysněná šatní skříň, kterou z domu vystěhovaly. sondovala jsem pak, zda by mi ji za nějakou neprodala, ale rodiče se rozhodli ji zužitkovat. dodnes na tu skříň myslím. velká škoda. hlavně jsem pročesala různé bazary na internetu a nikde ani nic podobného neobjevila. // před spaním si čtu dvojčata zpátky ve škole od enid blyton. žádné velké čtení. dětská literatura, která formovala moje mládí. občas takové oddechovka neuškodí. // těším se na nový týden, kdy už mi začíná nějaká ta výuka. a pak i na víkend. badboy bude se svým švagrem opravovat nějaké auto, mně přijede míša a půjdeme na výstavu, a také si pojedu k áně pro jablka, hrušky a švestky, abych mohla dělat lukovi domácí přesnídávky. jupíííí. téra

sobota 1. září 2018

kosmetiké okénko. přišel mejkap od wet´n´wild. zalekla jsem se nejdřív dost růžového podtónu, ale po dnešní aplikaci naprosto přesně vím, že jsem se trefila. letos jsem měla na wishlistě tři mejkapy (fenty beauty, rimmel, wet´n´wild) a všechny jsem si pořídila. paradoxně jsme nezklamanější z toho nejdražšího - od fenty beauty. aktuálně nemám mejkapový sen. takže dobrý. // den nedočtených/nepřečtených? knih. nedočetla jsem. stále čtu dny opuštění od eleny ferrante. hlavní hrdinka olga je mi krajně nesympatická. nedůstojná pro roli ženy. čistě můj problém. // včerejší káva (to se tak říká, vlastně to byla malinová domácí limonáda) s liškou u wafle. bylo to príma, ačkoliv se časově teď scházíme hrozně málo. ráda se s ní vídám. ráda si s ním povídám. ale je s ní i s dávou těžká domluva. stále ze všeho unavení. všechno, co jde vyřídit a udělat během chvilky, na to oni potřebují kupu času. spontánnost je nicneříkající. večer zcela neplánovaně dorazila sis. v úterý letí na jeden řecký ostrov. liška pak ke konci září do egypta. vím, že kupa lidí si chce prodloužit léto právě dovolenou v podzimních měsících, já jsem ovšem nadšená z podzimního počasí, plískanic, sychrava. nevracela bych se do léta ani trošku. a rozhodně ne dovolenou do resortu v egyptě. no pleasure. // dnes zkusil badboy les a houby. ani prašivka. nečekala jsem, že by něco přivezl. a pak jsme vyrazili na výlet do trutnova. města v podkrkonoší, ve kterém jsem za svůj život nebyla mnohokrát. a chtěla jsem. gepardi u uffa jsou známí. takové velmi útulné krakonošovo náměstí. prvorepubliková kavárna s príma obsluhou a dobovými šálky na kávu. bezva servis. pršelo. neodradilo nás to. jeli jsme všichni čtyři. my s badboyem. luka. i bořík. obešli jsme náměstí všemi podloubími. jedna žena, kterou sleduju na ig, tam měla velmi stylový sekáč. vždy jsem si říkala, že až jednou pojedu do trutnova, navštívím ho. zrovna včera dávala do stories na instagrmu, že sekáč zavírá. pešek. velká škoda. // den jsme zakončili na chalupě s našima a sis a tonym. grilovali jsme. světe div se. a teď už padám za vlast. umytá. vymydlená. voňavá. a hrozně vochrápaná. zítra je taky taky den. pro děti ten poslední prázdninový. já už se moc těším na to, že mi začíná nový školní rok. devět hodin týdně. zbytek je ta mateřská. téra